ČR bude mít nové blahoslavené. Papež Lev XIV. dnes podepsal dekret o beatifikaci kněží Jana Buly a Václava Drboly

P. Jan Bula a P. Václav Drbola byli v 50. letech 20. století nespravedlivě odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a popraveni komunistickým režimem. Oba byli obyčejnými diecézními kněžími – Jan Bula sloužil v Rokytnici nad Rokytnou, Václav Drbola v Babicích. Právě tam se roku 1951 udály tzv. „babické vraždy“ tří komunistických funkcionářů, s nimiž vládnoucí režim nesmyslně spojil oba faráře. Po krutých výsleších a zmanipulovaném soudním procesu byli oba popraveni. 

Fotogalerie

5

Proces blahořečení Jana Buly začal v roce 2004, o sedm let později k němu byl připojen případ Václava Drboly. Po více než dvaceti letech se teď oběma mužům dostává zásadního církevního uznání. „Z blahořečení P. Buly a P. Drboly mám obrovskou radost. Seznámil jsem se s řadou dokumentů, které svědčily o životě obou těchto mladých kněží, četl jsem dopisy Jana Buly z cely smrti a dlouho přemýšlel nad tím, jakou úzkost museli prožívat, jaké bezpráví a jakou bolest vytrpěli. A přesto stáli pevně, věrní hodnotám, kterým zasvětili svůj život, a dokázali odpustit svým vrahům. Jsou to jednoznačně vzory, od kterých se i dnes můžeme učit,“ komentuje dnešní oznámení brněnský biskup Pavel Konzbul.

Proces blahořečení trval 21 let

Iniciátorem tohoto procesu byl bývalý biskup diecéze Vojtěch Cikrle, který jej v roce 2004 zahájil u Jana Buly. Od tohoto roku se proto badatelé na diecézní úrovni a potom další historikové a teologové zaobírali sběrem a posouzením dokumentů, které by mohly sloužit jako důkazní materiál. „Proces blahořečení v důsledku znamená důkladný průzkum života a skutků kandidáta, zejména hledání důkazů o jeho ctnostech, hrdinství nebo zázracích. Během procesu se shromažďují dopisy z pozůstalosti, úřední dokumenty, výpovědi svědků a všechny další dostupné prameny dokumentující život kandidáta, které by mohly sloužit jako důkazní materiál. Rozhodnutí pak vyslovuje papežská Kongregace (od roku 2022 Dikasterium) pro blahořečení a svatořečení ve Vatikánu,“ vysvětluje vedoucí diecézního procesu blahořečení Karel Orlita.

„Po důkladném zkoumání na místní a národní úrovni byl celý spis předán do Vatikánu, kde byl v rámci Dikasteria pro kauzy svatých posouzen jeho třemi odbornými komisemi – historickou, teologickou a komisí kardinálů a biskupů. Na celém hodnocení se podílelo dvacet sedm členů dikasteria: šest historických expertů, osm teologů spolu s promotorem víry a sedmnáct kardinálů a biskupů. Po jednoznačně kladném výsledku všech posudků papež Lev XIV. potvrdil jejich mučednictví, čímž Služebníci Boží přijali titul ctihodní (Venerabili),“ doplňuje Karel Orlita.

Slavnost blahořečení se bude pravděpodobně konat v polovině roku 2026

Po podpisu oficiálních dokumentů papežem nyní startují přípravy na samotnou slavnost blahořečení, která by se měla uskutečnit v Brně. „Termín slavnosti zatím nemáme potvrzen, ale předpokládáme jeho zveřejnění v řádu několika týdnů. Půjde o akci, na které očekáváme účast mnoha tisíc věřících nejen z jižní Moravy a Vysočiny, ale i z celé České republiky. Rozsahem i významem půjde opravdu o mimořádnou akci pro českou církev,“ nastiňuje biskup Pavel Konzbul.

Brněnská diecéze chystá v nejbližší době také řadu doprovodných aktivit různého charakteru – od edukativních a kulturních projektů po zážitkovou hru. K tématu vydali také komiks Nepřemožení. Životní příběh obou mužů přibližuje i toto video. 

Kdo byl Jan Bula?

Jan Bula byl římskokatolický kněz původem z Lukova u Moravských Budějovic. Po absolvování gymnázia, kde mimo jiné projevoval své výtvarné nadání, začal studovat teologii. V roce 1945 byl v Brně vysvěcen na kněze a brzy poté nastoupil do farnosti v Rokytnici nad Rokytnou na Třebíčsku, kde si získal mimořádnou oblibu mezi lidmi – zejména mezi mládeží. Vedl společenství, maloval obrazy, opravoval kostel, mezi lidmi si vysloužil pověst otevřeného, charismatického a laskavého člověka.

Poklidný život ve farnosti dramaticky narušilo nastolení komunistického režimu. Počátkem roku 1951 Jana Bulu navštívil Ladislav Malý, jeho bývalý spolužák z gymnázia, který brzy poté začal podněcovat na Moravskobudějovicku ozbrojený odboj proti totalitnímu režimu. Tvrdil, že osvobodil z internace pražského arcibiskupa Josefa Berana a hledá pro něj spolehlivého zpovědníka. Přestože s ním Jan Bula po několika setkáních odmítl spolupracovat, byl na konci dubna 1951 zatčen a uvězněn. V atmosféře tvrdého pronásledování církve byl obviněn ze spolupráce s Ladislavem Malým, který stál za tzv. babickými vraždami z července 1951. Přestože neměl s těmito tragickými událostmi nic společného a v době útoku byl již třetí měsíc ve vyšetřovací vazbě, stal se jednou z hlavních tváří vykonstruovaného procesu. Po brutálních výsleších a zmanipulovaném soudním řízení byl v listopadu 1951 odsouzen k trestu smrti. Popraven byl 20. května 1952 v jihlavské věznici ve věku nedožitých 32 let.

Den před smrtí směl napsat dopisy na rozloučenou svým blízkým. Po pádu komunistického režimu byl v roce 1990 soudně rehabilitován a v roce 2004 bylo zahájeno jeho beatifikační řízení.

Kdo byl Václav Drbola?

Václav Drbola se narodil ve Starovičkách u Hustopečí. Po absolvování gymnázia začal studovat teologii. Na kněze byl vysvěcen v Brně roku 1938 a následně působil ve Slavkově u Brna, v Čučicích, Bučovicích a od roku 1950 v Babicích. V Bučovicích se výrazně zapojil do veřejného dění v Orlu a Spolku katolických tovaryšů. V Babicích se staral o chod celé farnosti a začal s opravou varhan.

Také jeho kontaktoval Ladislav Malý, který tvrdil, že je zahraničním agentem, a žádal po něm, aby vyzpovídal arcibiskupa Josefa Berana. Byla to lež, s arcibiskupem se Václav Drbola nikdy nesetkal a v polovině června 1951 byl zatčen. Po vraždách v Babicích, ke kterým došlo dva týdny po jeho zatčení, byl Václav Drbola násilím nucen k doznání, že k nim Malého naváděl. Vykonstruovaný soudní proces se konal pouhých deset dní po vraždách. Václav Drbola byl odsouzen k trestu smrti a popraven 3. srpna 1951 v jihlavské věznici ve věku 38 let.

Soudně rehabilitován byl v letech 1990 až 1997. Jeho beatifikační proces byl v roce 2011 připojen k řízení Jana Buly.