Dnes si připomínáme svatého Františka Saleského

Svatý František Saleský žil v letech 1567 – 1622. V roce 1665 byl kanonizován a následně v roce 1877 byl prohlášen Piem IX. za učitele církve. Je patronem katolického tisku a spisovatelů, salesiánů, Ženevy, Annecy i Chambéry. Mezi jeho atributy patří kříž, srdce a psací potřeby s listem.

V době, kdy žil František Saleský, byla katolická církev zaplavena reformami Luthera, Kalvína a Zwingliho. Ve světě panovaly zmatky, rozbroje, vraždilo se, páchaly se svatokrádeže, pálily se náboženské knihy, kříže, obrazy, ostatky svatých. Biskupové byli vyháněni ze svých sídel, kostely byly bořeny, posvátná místa byla zneuctívána. Katolická církev se otřásala v základech. V té době se objevil značný počet nadšených mužů, kteří usilovali o potlačení reformátorských snah. Mezi nimi zvláště vynikal sv. František Saleský.

Jeho kněžská cesta vedla do kalvínského kraje jižně od Ženevského jezera. Jednalo se o místo, kde dosud žádný kněz nepochodil. Někteří byli zabiti, jiní vyhnáni. Následkem protestantské reformace měl ve svěřené oblasti zpočátku pouze 15 katolíků. Kalvíni s ním odmítali diskutovat a tvrdými vyhrůžkami ho chtěli z kraje vyhnat. Účast na jeho kázáních se někde přísně trestala. František se tedy dal do psaní letáků, které připevňoval na domy nebo házel na prahy obydlí. Snažil se postupovat co nejsmířlivěji. Někteří kalvínci byli už rozhodnuti ho zabít, jenže při setkání s ním je často odzbrojovala jeho láska. František pozvolna začal získávat srdce odpůrců. Chtěl svým věřícím vštípit do duší úctu a lásku k eucharistii. Proto připravil pro věřící z celého kraje čtyřicetihodinovou adoraci. Díky Františkově vytrvalosti se vracely zpět ke katolické víře tisíce věřících. Roku 1599 se stal pomocným biskupem v Annecy a po smrti svého předchůdce se stal ženevským biskupem.

Roku 1604 se setkal s Janou Františkou de Chantal, která s jeho pomocí založila řád Navštívení Panny Marie (visitantky), rozšířený hlavně ve Francii. Kromě toho biskup František některé zrušené kláštery obnovil. Docílil navracení církevního majetku. Roku 1609 vyšel jeho „Úvod do zbožného života“ (Filothea) a roku 1616 jeho hlavní teologické dílo, „Pojednání o Boží lásce“ (Teotimus), které dodnes patří mezi klasická díla francouzské duchovní literatury. Ve svých spisech a kázáních kladl František důraz na spojení křesťanské zbožnosti s praktickým každodenním životem křesťana. Řemeslník nemůže žít jako mnich, ale každý má přinášet plody podle svého stavu. Spiritualita Františka Saleského měla velký vliv na duchovní život řady řeholních společenství. Podle něho nazval Don Bosco své společenství pro pomoc a výchovu chudých dětí – salesiáni. Máme se od něj co učit. K druhým byl dokonale laskavý a ohleduplný, sám k sobě přísný, protože láska k Bohu a k lidem měla u něj vždy přednost. Zemřel vyčerpáním v pouhých 55 letech. Kanonizován byl roku 1665 a v roce 1877 prohlášen za učitele církve.

Zdroj: brno.sdb.cz