FOTOGALERIE: Den naděje na Cvilíně

V pořádí pátý Děkanátní den naděje v tomto školním roce přitáhl na Cvilín na 120 poutníků z děkanátů Krnov a Bruntál. V Jubilejním chrámě Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže věřící prožili podvečer modlitby.

Fotogalerie

14

U vstupu do chrámu vítal příchozí během většiny odpoledního programu generální vikář Jan Czudek a rozdával špendlíky. Už tradiční aktivita Děkanátních dnů naděje tentokrát nejvíce vybarvila samotný Krnov a okolní farnosti, Osoblažsko a okolí Rýmařova. Úvodní adoraci vedl rýmařovský děkan P. František Zehnal a katechezi si připravil P. Vít Zatloukal, farář z Města Albrechtic. Další kněží sloužili ve zpovědnicích.

P. Zatloukal začal výrokem bioložky Jane Goodellové, která v tomto týdnu zemřela: „Když ztratíme naději, otupíme a neděláme vůbec nic.“ Ve své katechezi přemítal nad tím, kde se naděje rodí. Křesťanský zralý duchovní život podle něj není jen jakousi nadhodnotou na nejvyšší příčce pyramidy lidských potřeb, kterou se realizujeme až po naplnění materiálních starostí. Naopak: vztah s Bohem patří do základního stavebního kamene pyramidy jako pilíř identity.

„Nepopírám, že je třeba mít co jíst, cítit se v bezpečí. Ale ten, kdo objevil Krista, najednou vnímá, že je tady hlubší základ – skála, na které stavíme dům svého života,“ podotkl P. Zatloukal a přednesl také několik básní Bohuslava Reynka.

Biskup Martin David v promluvě navázal na Ježíšovo zvolání „běda“ z evangelního úryvku. Ježíš volá tato slova, protože je plný lásky, a setkává se s odmítáním. Nejsou to ale výhružná slova. „Ježíš vyslovuje tato slova, aby nás vybízel, burcoval a zval k obrácení, ať jsme kdekoliv,“ podotkl biskup Martin.

„Můžeme mít do jisté míry pocit, že se nás toto běda netýká, protože my jsme přece ti obrácení. My jsme přece ti věřící, a proto jsme tady. Ale podobně sebejistí byli i obyvatelé Chorazimu a Betsaidy, nad kterými Ježíš vyslovuje své běda. I my žijeme v Božím městě – církvi, ve které se dějí zázraky naděje ve svátostech. Nakolik ovšem tyto Boží zázraky proměňují můj život k větší lásce?“ položil otázku biskup a citoval první čtení z knihy proroka Barucha, která se mohou hodit také pro nás:

Zhřešili jsme proti Pánu…Neposlechli jsme hlas Pána, našeho Boha, ale odešli jsme každý za zálibami svého zlého srdce, sloužili cizím bohům a dělali to, co bylo zlé v očích Pána, našeho Boha.

Výzva k obrácení tedy platí pro každého a předpokladem obrácení je pokorné srdce, řekl biskup na Cvilíně:

„Srdce, které touží po novém začátku. Sportovní terminologií bychom řekli, že je to startovní blok nové naděje v našem životě. To je záhonek, do kterého mohou být zaseta semínka nové naděje. V pokorném vyznání vin a obrácení je ukryta naděje nového začátku.“

Po mši svaté ještě část poutníků zůstala na diskuzi s biskupem Martinem. Otázky směřovaly například k aktuálním parlamentním volbám nebo spiritualitě Ježíšova Božského srdce.