Jan Sarkander, mučedník zpovědního tajemství

6. května slaví církev v českých zemích památku sv. Jana Sarkandera, mučedníka nábožensko-politických svárů za Třicetileté války. Tento světec zemřel v Olomouci počátkem roku 1620 na následky mučení při výslechu tzv. „právem útrpným“.

Jan Sarkander pocházel z tehdejšího Těšínska, narodil se 20. prosince 1576 ve Skočově (dnes polský Skoczów) v rodině vzdáleně spřízněné s předky sv. Jana Pavla II. Vystudoval teologii mj. Ve Štýrském Hradci, knězem se však nejprve nestal. Dochovala se jeho předsvatební smlouva s Annou Plachetskou z Velkého Meziříčí. Až do konce života byl ctitelem sv. Anny.

Na kněze byl Jan Sarkander vysvěcen nejspíše již jako vdovec v březnu 1609 v Brně. Působil pak v duchovní správě na řadě míst olomoucké diecéze, která tehdy pokrývala celou Moravu – v Opavě, Uničově, Charvátech, Zdounkách, Boskovicích. Jeho posledním působištěm byl Holešov v podhůří Hostýnských vrchů na panství zemského hejtmana Ladislava Lobkovice, jehož zpovědníkem se stal.

Jeho osobní pouť na Jasnou Horu v Częstochowé se časově kryla s dobou před vpádem polských vojáků za stavovského povstání v únoru 1620. Upadl proto v podezření, že z Lobkovicova pověření sám o polské intervenci vyjednával, nebo o ní přinejmenším věděl. Byl proto zatčen a uvězněn v Olomouci. Zde byl v městské mučírně opakovaně vyslýchán tzv. „právem útrpným“ a mimo jiné nucen prozradit, co mu Ladislav Lobkovic sdělil ze svých politických plánů ve zpovědi. Odmítl.

Těžce ztýraný Jan Sarkander dožil v žaláři po několikerém bezúspěšném výlechu; současníci uváděli, že při modlitbě obracel stránky v breviáři jazykem, nemoha se pohnout jinak. Čtyři týdny po posledním mučení zemřel na jeho následky 17. března 1620, jen několik dní před výročím svého kněžského svěcení. O jeho posledních týdnech života se dochovala zpráva městského soudce Jana Scintilly z následujícího roku.

Jan Sarkander byl poslední obětí olomoucké mučírny; ta byla zrušena krátce poté po porážce stavovského povstání. Na jejím místě dnes stojí kaple zasvěcená právě tomuto mučedníkovi. Úcta k Janu Sarkanderovi coby oběti věrnosti zpovědnímu tajemství se začala šířit prakticky ihned po jeho smrti, svatořečen však byl až 21. května 1995 sv. Janem Pavlem II., svým vzdáleným příbuzným, při návštěvě Olomouce. Dnešní svátek je výročním dnem oslav jeho beatifikace z roku 1860. Životní příběh sv. Jana Sarkandera beletristicky zpracoval Jan Žáček ve vynikajícím románu A oddělil světlo od tmy.