„Kněz je člověkem Velikonoc,“ podotkl biskup David na pohřbu P. Chovance

Ve čtvrtek 23. dubna se v katedrále Božského Spasitele v Ostravě konalo poslední rozloučení s knězem ostravsko-opavské diecéze P. Petrem Chovancem. Spolu s kněžími, jáhny, rodinou a věřícími z různých míst se s ním přišli rozloučit ti, kteří ho znali a doprovázeli na jeho životní cestě. Zemřel v úterý 14. dubna ve věku 73 let.

Fotogalerie

7

„Otec Petr zemřel ve druhém velikonočním týdnu. Tak jako nyní svítí slunce na jeho rakev, chceme i my nechat prozářit jeho odchod z tohoto světa světlem naděje ve vzkříšení,“ podotkl na úvod pohřební liturgie biskup Martin David. Velikonoční bylo také evangelium – o Emauzských učednících.

V promluvě hovořil biskup o P. Chovancovi a o kněžích obecně jako o lidech Velikonoc: „Kněz je člověkem Velikonoc, protože jeho kněžství vyrůstá z těch důležitých okamžiku Poslední večeře. Z těch okamžiků, ve kterých je ustanovena svátost kněžství slovy: To konejte na mou památku. Každý kněz tato slova ve spojení s Kristem vyslovuje mnohokrát při mši svaté. Za těch 38 let kněžské služby je otec Petr vyslovil víc jak patnáct tisíckrát,“ spočítal zhruba biskup Martin a pokračoval paralelou s Velkým pátkem a následováním Krista cestou kříže.

Když kněz prožívá ticho Bílé soboty

„Kněz je člověkem Velikonoc, protože mnohokrát ve své službě prožívá to ticho Bílé soboty, ve kterém se z lidského pohledu nic neděje, ale ve kterém koná Bůh. Mnohokrát doprovází tak jako Ježíšovi přátele ke hrobu s velikonoční nadějí, že smrt nemá poslední slovo,“ podotkl biskup Martin a zamyslel se také nad obrazem kněžské věrnosti:

„Zrání je často skryté. Navenek se může zdát, že se mnoho nemění. Stejná služba, stejné úkony, stejná slova. Ale právě v této věrnosti, která se opakuje den za dnem, Bůh člověka proměňuje a vede ho k plnosti,“ završil biskup promluvu.

„Přijmi všechny práce a bolesti jeho pozemského života,“ modlili se pak věřící v modlitbě nad dary. Na závěr mše svaté promluvil za katedrální farnost Martin Mach a vzpomněl na příhody o práci na poště, které P. Petr rád dával k dobru. „Měl jsi dar promluvit s každým člověkem jeho jazykem,“ vyzdvihl farník ze života zemřelého a ocenil také „neskutečné množství hodin zpovědní služby.“ Za kněžské spolužáky z ročníku P. Chovance promluvil P. František Král, rodák ze Spálova a současný farář v Blatnici pod sv. Antonínem. „V našem ročníku se sešlo 52 bohoslovců a otec Petr v něm byl nepřehlédnutelný,“ glosoval P. Král a vyzval k modlitbám za nová duchovní povolání.

Zavzpomínal také biskup: „Děkuji otce Petrovi za všechna naše setkání zde v katedrále i za vytrvalou zpovědní službu. Děkuji také místní farnosti, že mu byla domovem, oporou a rodinou,“ vyzdvihl na závěr mše svaté, po které biskup s kněžími a rodinou uložili tělo zesnulého do rodinného hrobu v Novém Jičíně. Nekrolog P. Petra Chovance zde.