Lev XIV. diplomatům: Zasazujme se o pokoj, spravedlnost a pravdivost

Při prvním setkání s členy diplomatického sboru akreditovaného u Svatého stolce papež Lev XIV. připomněl, že papežská diplomacie je výrazem péče o každého člověka. Vyzval diplomaty, aby se společně zasazovali o pokoj na světě v každodenních vztazích, kterého nelze dosáhnout bez spravedlnosti a pravdy.

Při prvním setkání s velvyslanci a členy diplomatických sborů, kteří jsou akreditováni u Svatého stolce, papež Lev XIV. poděkoval za jejich „neúnavnou práci“ a také za četné projevy účasti, které přišly po smrti papeže Františka a u příležitosti volby nového papeže rovněž ze zemí, které nemají diplomatické vztahy s Vatikánem. „Je to významný projev úcty, který vybízí k prohlubování vzájemných vztahů,“ poznamenal Svatý otec.

Lev XIV. připomněl, že diplomatická komunita zastupuje celou rodinu národů a vyzval její zástupce, aby pěstovali pocit sounáležitosti. Dodal rovněž, že papežská diplomacie je výrazem katolicity církve a „řídí se naléhavou pastorační potřebou, která ji vede nikoli k hledání privilegií, ale k intenzivnějšímu plnění evangelizačního poslání ve službě lidstvu“.

Svatý otec s potěšením konstatoval, že přítomnost diplomatů je viditelným znamením úcty jejich domovských zemí ke Svatému stolci, což sám vnímá jako dar. Vyjádřil přání církve i své vlastní dosáhnout ke každému člověku a každému národu této země, ke všem, kdo touží po pravdě, spravedlnosti a míru. Vyjádřil také naději, že díky práci Státního sekretariátu a dialogu s diplomatickým sborem bude tato mise prohlubována, a vyzval, aby se dialog řídil třemi klíčovými pojmy, „které tvoří pilíře misijní činnosti církve a diplomatické práce Svatého stolce“: mír, spravedlnost a pravda.

V souvislosti s mírem Lev XIV. varoval před jeho nesprávným chápáním, které se omezuje na „přestávku“ mezi spory nebo „absenci války a konfliktu“. Vyzval k přijetí křesťanského pohledu, v němž je pokoj prvním darem Krista, který se týká každého z nás a “vyžaduje především práci na sobě samém“. Neboť „mír se buduje v srdci a začíná v srdci, odstraněním pýchy, pomstychtivosti a pečlivou volbou slov.”

Papež vyjádřil přesvědčení, že náboženství a mezináboženský dialog mohou mít zásadní význam pro budování míru. „To samozřejmě vyžaduje plné respektování náboženské svobody v každé zemi, protože náboženská zkušenost je základním rozměrem lidské osoby,“ zdůraznil Svatý otec. Připomněl, že tímto způsobem, díky očištění srdce, „lze vykořenit příčiny každého konfliktu a každé destruktivní dobyvačné touhy“. Připomněl také potřebu dosáhnout společné vůle k zastavení výroby nástrojů „destrukce a smrti“.

Papež připomněl, že mír není možný bez spravedlnosti, a s odkazem na encykliku Lva XIII. Rerum novarum zdůraznil, že i dnes „Svatý stolec nemůže mlčet tváří v tvář četným nerovnostem a nespravedlnostem“, které vedou mimo jiné k nedůstojným pracovním podmínkám a stále více konfliktním společnostem.

V této souvislosti Lev XIV. připomněl, že povinností politických vůdců je budovat harmonické a mírové společnosti, „především investováním do rodiny založené na trvalém svazku muže a ženy“. Zdůraznil také, že „nikdo se nemůže vyhnout podpoře takových opatření, která chrání důstojnost každého člověka, zejména těch nejslabších a nejbezbrannějších – od nenarozeného dítěte po starého člověka, od nemocných po nezaměstnané, stejně jako migranty”.

S odkazem na vlastní zkušenost „potomka imigrantů, který sám emigroval“, Lev XIV. připomněl, že žádné životní okolnosti nesnižují důstojnost člověka – „stvoření milovaného a chtěného Bohem“. Papež také připomněl, že mír nelze budovat bez pravdy, od které „se církev nikdy nesmí odchýlit“. Varoval, že ji nelze oddělit od lásky, „jejíž kořeny vždy spočívají v péči o život a dobro každého muže a každé ženy“.

Lev XIV. připomněl, že z křesťanského pohledu je pravda setkáním se živým Kristem, které dodává sílu čelit současným výzvám, jako jsou například migrace, etické využívání umělé inteligence a ochrana naší milované Země.

Zdroj: vatican.va