Lev XIV.: Hledejme konkrétní cesty liturgické formace na všech úrovních

V poselství adresovaném prefektovi Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti kardinálu Arthuru Rochemu vyzdvihuje papež Lev XIV. potřebu soustavného liturgického vzdělávání duchovních i laiků. Věřící mají být podle hlavy katolické církve formováni nejen pro liturgii, ale především samotnou liturgií.

Svatý stolec zveřejnil poselství Lva XIV. určené účastníkům odborného setkání v benediktinském opatství Mount Angel v americkém státě Oregon. Setkání je věnováno klíčovému tématu liturgické formace v životě současné Církve. Papež se v textu obrací na prefekta Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti, kardinála Arthura Rocheho, a navazuje na zásadní myšlenky svých předchůdců i nedávná učení magisteria.

Papež Lev XIV. v úvodu připomíná apoštolský list Desiderio desideravi, v němž papež František popsal krásu teologické a duchovní hloubky liturgie a zdůraznil potřebu pozorné a trvalé formace duchovních i laiků při oživování liturgického života. V této souvislosti Lev XIV. cituje slova svého předchůdce o povaze liturgického vzdělávání: „Tento druh formace není specializací pro několik odborníků, ale spíše vnitřním postojem celého Božího lidu.“ Zároveň však dodává, že je nutné dbát na formaci kleriků: „Nesmíme zanedbávat na prvním místě formaci těch, kteří jsou na základě svátosti kněžského svěcení povoláni být mystagogy, tedy brát věřící za ruku a doprovázet je v poznávání posvátných tajemství.“

Za základní a nejčastější příležitost k formaci označuje papež nedělní eucharistické liturgické shromáždění. Ve svém poselství píše: „První praktické příležitosti k liturgické formaci nastávají při naší pravidelné praxi, kdy se každou neděli shromažďujeme k oslavě Eucharistie. Toto slavení je zakotveno v ročním rytmu liturgického roku, jehož středem je velikonoční tajemství. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby bylo také hluboce formativní a podporovalo stále hlubší porozumění ars celebrandi, projevované nejen celebrantem liturgie, ale i celým shromážděním.“ Tímto způsobem jsou katolíci formováni jak pro liturgii, tak samotnou liturgií.

Závěrem Svatý otec apeluje na věrnost schváleným liturgickým textům a předpisům, což považuje za nezbytný předpoklad důstojného slavení. S odkazem na své nedávné katecheze o konstituci Sacrosanctum Concilium připomněl úctu, kterou musí všichni, kdo připravují bohoslužby, a zvláště kněží, chovat k liturgickým knihám vyhlášeným sv. Pavlem VI. a sv. Janem Pavlem II. Jak papež zdůrazňuje, je životně důležité, aby tato úcta „pramenila z vnitřního postoje otevřenosti a důvěry v Boha, projevujícího pokoru před jeho velikostí a upřímnou věrnost církevnímu společenství“.