Lev XIV. připomněl Jasnohorské zaslíbení polského národa

Závěrem generální audience ve středu 26. srpna pozdravil Lev XIV. Poláky na Jasné Hoře, poutníky u Panny Marie Čenstochovské, kteří si tohoto dne připomněli 70. výročí událostí z roku 1956, totiž tzv. Jasnohorského zaslíbení polského národa. Papež zdůraznil, že program morální obnovy, který toto zasvěcení obsahovalo, je aktuální i dnes.

„Srdečně zdravím Poláky. Duchovně se spojuji se všemi shromážděnými v Čenstochové,“ řekl v závěru generální audience Lev XIV. Připomněl Jasnohorské zaslíbení polského národa, jeden z nejvýznamnějších momentů poválečné historie polské církve. Tehdy se během komunistického režimu stala církev jedním z hlavních obránců náboženské svobody a duchovní identity Polska.

Primasova výzva z internace

Za těmito slovy se skrývá příběh jedné z nejdůležitějších událostí v dějinách církve poválečného Polska. Roku 1956 byl polský primas, kardinál Stefan Wyszyński, již tři roky komunistickou vládou omezován na svobodě. Během internace v něm dozrála myšlenka na nezbytnou morální obnovu společnosti, poznamenané jak dramaty druhé světové války, tak represemi komunistického režimu. 16. května 1956, kdy Polsko slaví svátek sv. Ondřeje Boboly, sepsal text zaslíbení, který pak byl potají dopraven na Jasnou Horu.

Dne 26. srpna 1956 se konalo slavnostní Jasnohorské zaslíbení polského národa. Na poutním místě se před ikonou Matky Boží Čenstochovské shromáždilo přibližně půl milionu lidí. Kardinál Wyszyński byl tehdy stále v internaci, před oltářem na něj odkazovalo prázdné křeslo – symbol útlaku, s nímž se církev setkávala. Text zaslíbení kardinálovým jménem přečetl biskup Michał Klepacz. Statisíce shromážděných poutníků na jednotlivé výzvy odpovídaly zvoláním: „Královno Polska, toto slibujeme!“

Sliby věrnosti Bohu i lidskosti

Jasnohorské zaslíbení vycházelo ze staleté polské tradice důvěry v Matku Boží, neomezilo se však na pouhý úkon zbožnosti. Kardinál Wyszyński do něj vložil konkrétní program mravní a společenské obnovy národa. Přítomní poutníci slíbili věrnost Bohu, kříži a evangeliu, ochranu lidského života, péči o stálost manželství a rodiny a křesťanskou výchovu dětí. Nadto se zavázali bojovat s alkoholismem, povrchností a plýtváním, věnovat se poctivé práci a zachovávat vzájemnou úctu.

Jasnohorské zasvěcení načrtlo obraz Polska osvobozeného „od nenávisti, násilí a vykořisťování“, v němž budou plody lidské práce sdíleny tak, aby v něm nemuseli být lidé „vyhladovělí, bez domova a v slzách“. Sedmdesát let poté se k jeho poselství vrátil papež Lev XIV.: „Nechť je program morální obnovy společnosti skrze ochranu lidského života, péči o manželství a rodinu a výchovu dětí a mládeže, jejž toto zaslíbení zahrnuje, nadále zdrojem inspirace pro šíření spravedlnosti a bratrství.“