Druhou zářijovou neděli se navzdory deštivému počasí zaplnilo poutní místo na Lomci u Vodňan. Hostem hlavní poutě byl sídelní biskup českobudějovický Mons. Vlastimil Kročil, jehož zde přivítal místní duchovní správce P. Josef Prokeš. Přede mší svatou i během ní bylo po celém poutním areálu také k dispozici několik kněží ke svátosti smíření.
Ve svém kázání při mši svaté otec biskup připomněl, že hebrejské jméno Marie (Mirjam) bývá vykládáno různě - Paní, Krásná, Hvězda mořská aj. Zdůraznil její velikost, čistotu a příklad pro život Církve. Mj. zmínil její roli při obléhání Vídně v r. 1683, kdy se na její přímluvu ubránila křesťanská vojska mnohem silnější muslimské armádě a kdy pak na tuto počest papež Inocenc IX. vyhlásil svátek Jména Panny Marie pro celou západní církev. Proto se svátek slaví 12. září ve výroční den bitvy, která zachránila Evropu od osmanského jha.
Déšť poutníkům nevadil. Nejen pro dostatek deštníků a pláštěnek. Snad i proto, že déšť je považován za přímý projev Boží přízně, požehnání a milosti. Po celé dějiny je vnímán jako dar od Boha, který dává zemi život, zajišťuje obživu a symbolizuje Boží péči o stvoření. Ve starozákonních textech je Boží slovo také přirovnáváno k dešti a rose, které padají z nebe, aby zavlažily lidská srdce a přinesly duchovní plody. Na Lomci se poutníkům všeho dostalo v hojnosti. Bohu díky.