Marta, Marie a Lazar – Přátelé Páně

Dnešní den si v liturgii připomínáme tři sourozence z Betánie – Martu, Marii a Lazara – kteří byli blízkými přáteli Ježíše a sehráli důležitou roli v jeho pozemském životě.

Marta je v evangeliích představena jako žena pohostinná, starostlivá a praktická. Ježíše často vítala ve svém domě a snažila se mu co nejlépe posloužit. Přesto právě od něj slyší napomenutí: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jedno je třeba“ (Lk 10,41–42). Toto slovo je i dnes výzvou pro každého, kdo se ztrácí v množství povinností a zapomíná na to nejdůležitější – být s Pánem, naslouchat mu.

Zároveň je Marta ženou hluboké víry. Když její bratr Lazar zemřel, byla to právě ona, kdo vyznal: „Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět“ (Jan 11,27). Ježíš její víru odměnil vzkříšením jejího bratra – zázrakem, který předznamenává jeho vlastní vítězství nad smrtí.

Marie, její sestra, je v evangeliu zobrazena jako ta, která „si vybrala lepší úděl“. Sedí u Ježíšových nohou a vnímá každé jeho slovo. V Janově evangeliu ji vidíme, jak pomazává Ježíšovy nohy drahocenným olejem – gesto lásky a prorockého porozumění jeho blížící se smrti. Její postoj ukazuje na hodnotu kontemplace, láskyplné přítomnosti a vděčnosti.

Lazar, o jehož životě se evangelia zmiňují nejméně, je mužem, který zažil Kristovu moc doslova na vlastní kůži – Ježíš ho po čtyřech dnech v hrobě povolal zpět k životu. Tento zázrak byl nejen výrazem Ježíšovy lásky k přátelům, ale také silným svědectvím pro mnohé, kteří uvěřili. Právě proto se velekněží rozhodli „zabít i Lazara“ (Jan 12,10), neboť jeho život byl důkazem Kristovy moci nad smrtí.

Podle tradice se po Ježíšově nanebevstoupení všichni tři sourozenci vydali na misie – západní legenda je spojuje s Provensálskem, kde je dodnes uctíváno jejich působení.

Dnešní památka nám připomíná, že křesťanský život potřebuje Marty i Marie – práci i modlitbu, službu i naslouchání, víru i pohostinnost. A v Lazarovi vidíme předobraz nového života, který nám Ježíš dává – nejen po smrti, ale už nyní.

Zdroj: Catholica, redakčně upraveno