Modlitba místo rozsudku. Arcibiskup Nuzík slavil v soudní síni mši svatou za oběti totalit

Místo, kde dříve zaznívaly tvrdé rozsudky a kde byli lidé posíláni na smrt, znělo v pátek 27. června 2025 modlitbami a zpěvem. V budově olomouckého okresního soudu, kde se v minulosti konaly politické procesy nacistického i komunistického režimu, arcibiskup Josef Nuzík slavil mši svatou za oběti obou totalit.

Bohoslužba připadla na Den památky obětí komunistického režimu, který se slaví vždy ve výroční den popravy Milady Horákové, a v církevním kalendáři pak na slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. V jednací síni, kterou zaplnili soudci a další zaměstnanci, hosté dalších soudních institucí i veřejnost, všechny přivítala předsedkyně olomouckého okresního soudu Veronika Ornerová. „Právě zde dřív probíhaly politické procesy – během nacistické okupace i po roce 1948, padaly zde rozsudky smrti a prováděly se přímo za jednou z těchto zdí. Dnes tu vidíme květiny, slyšíme modlitby a zpěv a zaznívá prosba o odpuštění,“ zmínila a poděkovala všem, kdo se o uskutečnění bohoslužby zasloužili.

„Za nacistické i komunistické totality zde byly odsouzeny desetitisíce lidí, a s každým jedním z nich pak trpěli i mnozí další: rodina a další blízcí, které tato nespravedlnost postihla a pronikla hluboko do jejich osudů,“ zmínil ve své homilii arcibiskup Josef Nuzík a pokračoval: „Nad všemi lidskými soudy ale stojí ještě soud Boží, který je pro nás nadějí: Ježíšovo srdce, které dnes slavíme, je především srdcem pastýře.“ Vyzval proto všechny přítomné, aby byli „lidmi srdce“: „Žádný soudce nemůže soudit bez rozumu, teprve srdce ale rozsudek doplní o to, co rozum dát nemůže – zájem a péči o člověka,“ uvedl.

Modlitba v místech desetitisíců nespravedlivých rozsudků sice nezmění spáchané bezpráví, je ale dokladem, že nakonec vítězí láska a pravda, a také připomínkou pro naši současnost a budoucnost. „I dnes se na mnoha místech světa pošlapává pravda a spravedlnost. Modleme se za to, abychom byli uchráněni návratu dob, kdy právo přestává platit,“ dodal.

Na závěr mše svaté, kterou svým zpěvem doplnila schola ze Svatého Kopečka, pak na přání předsedkyně požehnal arcibiskup Nuzík celému soudu. „To požehnání ale nesměřuje ke zdem: míří k vám všem, kteří tu řešíte obtížné věci,“ zdůraznil předtím, než svěcenou vodou pokropil přítomné v soudních lavicích a také nedaleké místo, kde se konaly popravy.

Nacistické represe 1939–1945

Podle dosud zjištěných údajů bylo v rámci politických represí nacistického režimu popraveno 102 olomouckých občanů. Další dvě stovky obyvatel města byly umučeny a zemřely v nacistických věznicích a koncentračních táborech. V rámci odbojové činnosti nebo v důsledku bojů při osvobozováni Olomouce přišlo o život 208 obyvatel města. Dalších 479 olomouckých občanů zemřelo v důsledku válečných útrap a nejméně 50 lidí bylo těžce zraněno s trvalými následky.

V nacistických vyhlazovacích táborech zahynulo 1 520 obětí holocaustu z řad židovských obyvatel Olomouce. V olomoucké služebně a vyšetřovací věznici gestapa, umístěné v budově bývalého vojenského posádkového soudu (dnes budova Okresního státního zastupitelství na tř. 17. listopadu), která byla přestupní stanicí k soudu nebo do koncentračního tábora, bylo v letech nacistické okupace vězněno a mučeno nejméně pět tisíc zatčených z celé střední a severní Moravy.

Komunistické represe 1948–1989

V rámci politických procesů za komunistického režimu bylo tzv. lidovými soudy, okresními a krajskými soudy odsouzeno na celém území Severomoravského kraje (tj. podstatné části současného Moravskoslezského a Olomouckého kraje) 38 255 osob, jež byly po roce 1990 rehabilitovány na základě zákona č. 119/1990 Sb.

V období největších represí v letech 1948–1961 se jednalo o celkem 24 572 odsouzených. V době relativního uvolňování poměrů v letech 1962–1968 bylo na území Severomoravského kraje z politických důvodů odsouzeno 1 528 lidí. V období tzv. normalizace od roku 1969 do listopadu 1989 bylo na území Severomoravského kraje z politických důvodů odsouzeno 12 155 lidí.

Konkrétní přehled o počtu osob odsouzených Lidovým soudem v Olomouci, resp. Okresním soudem v Olomouci v rámci politických procesů, bohužel nemáme. Řada spisů byla již v 70. a 80. letech 20. století skartována, Státní okresní archiv Olomouc převzal jen poměrné malé množství spisů, které poskytl v 90. letech pro potřeby soudních rehabilitací. Celkem zapůjčil archiv Okresnímu soudu v Olomouci pro účely rehabilitace 355 trestních spisů lidového soudu Olomouc z let 1949–1956.

S využitím informací poskytnutých Okresním soudem v Olomouci