Arcibiskup z nigerijského hlavního města Abudža Ignatius Ayau Kaigama bude v sobotu 9. srpna spolu s plzeňským biskupem Tomášem Holubem sloužit slavnou mši na domažlických Chodských slavnostech.
Mše pod širým nebem v srdci Chodska, u kostelíka na Veselé hoře, nazývané Vavřineček, nad Domažlicemi, jsou každoročně církevní součástí Chodských slavností a Vavřinecké pouti. V zpívajícím procesí vždy v sobotu a v neděli kráčí z města ke kostelíku kromě církevních představitelů i stovky věřících v tradičních chodských krojích. Arcibiskupa Kaigamu pozval na návštěvu Holub, v plzeňské diecézi totiž slouží také kněží z Nigérie, řekla ČTK mluvčí biskupství Nicola Elisabeth Šimandlová.
Plzeňská diecéze navázala s arcidiecézí v Abudži dlouhodobou pastorační spolupráci. "V současnosti zde působí dva nigerijští kněží, Anthony Okon a Vincent Osi-shimese Iletogobe, kteří navazují na službu svých předchůdců a jsou součástí běžného pastoračního života v diecézi. Arcibiskup se přijel osobně seznámit s prostředím, v němž jeho kněží slouží," řekla mluvčí. Nigerijský arcibiskup si mohl vybrat, zda chce navštívit mši při Klatovské pouti nebo Chodské slavnosti, zvolil účast na mši na Vavřinečku.
Dva nigerijští kněží přišli do diecéze zhruba před šesti lety, po zvládnutí češtiny sloužili od roku 2019 například v Aši a Rokycanech. Zpět do Nigérie odešli loni. Jejich dva nástupci po studiu češtiny budou působit v Aši a v Nýrsku a Klatovech. "Plzeňská diecéze si této spolupráce váží a je vděčná za obohacení, které díky přítomnosti nigerijských kněží přináší do života místních farností, řekla Šimandlová.
Kněží z Nigérie ale nejsou jediní zahraniční kněží, kteří na západě Čech působí. Jak ČTK řekl už dříve Holub, v diecézi zahrnující převážně Plzeňský a Karlovarský kraj, je 86 kněží. Kromě českých farářů jsou tu také duchovní ze Slovenska a Polska. "Je tady jeden Rakušan, jsou tady kněží ze Srí Lanky, z Madagaskaru, v této chvíli dva také z Nigérie a připravují se kněží z Vietnamu," uvedl biskup. O vietnamské duchovní má biskupství zájem kvůli poměrně silným vietnamským komunitám v Plzni, Chebu či Klatovech. Vzhledem k tomu, že v průmyslových oblastech vzniká také komunita filipínských dělníků, diskutuje se na biskupství i o tom, zda by nepřišli i filipínští kněží, uvedl dříve Holub. Všichni zahraniční kněží ale musí nejdřív zvládnout češtinu.
Chodské slavnosti vzešly z původně církevní slavnosti konané na památku sv. Vavřince, jemuž byl kostel zasvěcen. Slavnost nabyla světského zábavného rozměru v 19. století. Slavná byla hlavně pouť v roce 1939, kdy přijelo na 120.000 lidí a Vavřinecká pouť se stala velkou manifestací Čechů proti německé okupaci. Po roce 1948 komunistický režim nechtěl pokračovat v hluboce zakořeněné tradici církevních slavností a hledala se jejich nová podoba. První ročník Chodských slavností se konal v roce 1955. Počátkem 90. let se program slavností opět spojil s poutí.