Na poutním místě Matky Dobré rady vznikla freska Lva XIV.

V kapli, kde je uctíváno zobrazení Matky Dobré rady v Genazzanu, byl odhalen nový obraz. Zachycuje Lva XIV., jak se modlí před vyobrazením, které sám od mládí ctí.

Fotogalerie

3

Freska byla odhalena 7. září během papežovy návštěvy poutního kostela, před mší svatou slouženou v předvečer svátku Narození Panny Marie. Nedávno dokončená malba zobrazuje Lva XIV. po boku jeho předchůdců, kteří v průběhu staletí putovali do Genazzana.

Tradice zobrazování papežů

Dílo vytvořil rytec a malíř Marco Innocenzi, někdejší restaurátor v Ateliéru pro restaurování maleb a dřevěných materiálů Vatikánských muzeí. Freska zabírá poslední dosud nevymalovaný prostor v kapli Panny Marie a navazuje na tradici připomínání papežů, kteří svatyni navštívili.

Na stěnách kaple najdeme mimo jiné vyobrazení Urbana VIII., který přijel do Genazzana v roce 1630, aby svěřil Marii Itálii postiženou morem. Bylo umístěno nad pamětní deskou připomínající mši svatou, kterou zde v roce 1858 sloužil sv. Jan Bosko.

Nechybí dále portrét blahoslaveného Pia IX., který do Genazzana putoval 15. srpna 1864, a Jana XXIII., namalovaný po jeho návštěvě 25. srpna 1959. Galerii doplňuje obraz sv. Jana Pavla II., zachyceného při modlitbě před zázračným obrazem během pouti 22. dubna 1993, v předvečer apoštolské cesty do Albánie.

Lev XIV. a Matka Dobré rady

Vznik portrétu Lva XIV. je pokračováním této mnohostaleté historie. Zvláštní úcta Roberta Francise Prevosta k Matce Dobré rady sahá až k počátkům jeho řeholního života. Vstoupil k augustiniánům v americké provincii Panny Marie Dobré rady se sídlem v Chicagu.

Jeho vztah k této svatyni se prohloubil během let formace v Římě, kdy budoucí papež často navštěvoval Genazzano. Není tedy náhodou, že pouhé dva dny po zvolení na Svatý stolec si právě toto místo vybral jako cíl své první veřejné cesty mimo Vatikán. Zde svěřil Marii začátek svého petrinského poslání.

Ve stopách Lva XIII.

Freska zobrazuje Lva XIV. z profilu, s pohledem upřeným na ikonu Panny Marie. Provedení předcházely pečlivé přípravy a několik skic, které byly předloženy zadavatelům.

Na klekátku je vyobrazen erb Lva XIII., který byl od dětství velkým ctitelem Matky Dobré rady. V roce 1903 udělil poutnímu chrámu titul baziliky menší a významně přispěl k šíření tohoto kultu v univerzální církvi.

Freska za dvanáct dní práce

Pro Innocenziho, který v předchozích letech vedl kurzy freskové techniky pro stážisty Vatikánských muzeí, byla práce na tomto obraze jak uměleckou, tak duchovní výzvou.

Malba byla provedena tradiční technikou. Práce trvaly několik týdnů a vyžadovaly přesné vypracování perspektivy, protože freska se nachází asi pět metrů nad podlahou kaple. Jak si technika fresky žádá, plocha byla rozdělená na tzv. giornate, tedy úseky, které malíř musí namalovat během jednoho dne, protože podstatou fresky je malba na vlhkou omítku. Innocenzi rozvrhl malbu do dvanácti úseků – a tedy na dvanáct pracovních dnů.

„Během těchto měsíců jsem pochopil, že tvůrce fresky není nikdy sám. Vždy je potřeba někdo, kdo ti pomáhá,“ přiznává.

Vedle podpisu autora se na fresce objevilo také jméno umělkyně Fabioly Mercandetti, která mu pomáhala ve všech fázích práce. Innocenzi rovněž zdůrazňuje pomoc Massima Ambrosiniho při úpravách lešení a celý projekt popisuje jako práci provedenou „v přátelském duchu a s velkým profesionálním nasazením“.

Umělec děkuje augustiniánské komunitě, zejména převorovi a rektorovi svatyně, otci Ludovicovi Marii Centrezovi. Vyjadřuje také vděčnost augustiniánovi pocházejícímu z Genazzana, otci Roccovi Ronzanimu, prefektovi Vatikánského apoštolského archivu, a ředitelce Vatikánských muzeí Barbaře Jattě, která stála v čele komise zřízené za účelem realizace fresky.

Panna Maria uctívaná po celém světě

Nové dílo obohacuje jedno z nejvýznamnějších míst augustiniánské spirituality. Již více než pět století uchovává svatyně obraz Panny Marie Dobré rady, před nímž se modlí poutníci přicházející z celého světa. Po staletí jej uctívali věřící, řeholníci i papežové.

Letos uplyne 130 let od chvíle, kdy Lev XIII. prohlásil Matku Dobré rady za patronku Albánie a všech Albánců. Při této příležitosti byla bazilika vyhlášena jubilejním kostelem.

Vedle obrazů svých předchůdců se nyní zapsal do viditelné historie této kaple také Lev XIV. Freska vypráví nejen o osobní zbožnosti papeže, ale také o hlubokém poutu Nástupce svatého Petra s poutním místem, které pro Řád svatého Augustina a mnoho dalších věřících zůstává domem modlitby, odkud se zvedají prosby o přímluvu k Panně Marii – hvězdě, provázející lidstvo na jeho cestě.