Na 8. září připadá svátek Narození Panny Marie, který patří k nejstarším mariánským svátkům. Církev si v tento den připomíná narození ženy, která se stala Matkou Ježíše Krista. Raná křesťanská tradice uvádí jako její rodiče svaté Jáchyma a Annu.
Počátky slavení sahají do 5. století. Datum 8. září bylo pravděpodobně zvoleno jako výroční den posvěcení jeruzalémské baziliky vybudované na místě, kde se podle tradice Panna Maria narodila. Dnes zde stojí bazilika svaté Anny.
K nejstarším svědectvím o tomto svátku patří zmínky svatého Prokla, konstantinopolského patriarchy, který zemřel roku 446. V západní církvi se svátek rozšířil patrně za pontifikátu papeže Sergia I. v 7. století. Jeho slavení tehdy doprovázelo procesí k hlavním římským bazilikám.
Bible o okolnostech Mariina narození nehovoří. Jména jejích rodičů, Jáchyma a Anny, i další podrobnosti pocházejí z raně křesťanské tradice.
Mariino narození je vnímáno jako předzvěst blížícího se příchodu Spasitele. Proto bývá nazývána „Jitřenkou spásy“ – podobně jako jitřenka ohlašuje východ slunce, její narození předznamenává narození Ježíše Krista.
Výjimečné místo Panny Marie v dějinách spásy vychází z jejího poslání stát se Matkou Božího Syna. Bůh si přitom pro uskutečnění svého plánu vybral pokornou ženu, která sama sebe označila za služebnici Páně. Právě její pokora, důvěra a ochota přijmout Boží vůli prostupují celým jejím životem.
Svátek zároveň připomíná, že Bůh vstupuje do lidských dějin nenápadně. Narození dítěte, o němž tehdejší svět nevěděl, se stalo počátkem událostí vedoucích k narození Krista a vykoupení člověka.
Liturgie slaví Mariino narození jako událost naplněnou radostí. Neoslavuje pouze její život, ale především Boží působení, které se v něm projevilo. Panna Maria ukazuje, že velikost člověka nespočívá v moci ani společenském postavení, ale v otevřenosti Bohu a ochotě sloužit druhým.
Zdroj: Catholica