Papež a mučedník – svatý Sixtus II.

Přijetí papežské volby bylo ve 3. století víc než jen převzetí zodpovědnosti za Kristovu církev – bylo to zároveň přijetí rozsudku smrti. Dnes si připomínáme svatého Sixta II., papeže a mučedníka, který se této služby nezalekl a svou věrnost Kristu stvrdil vlastním životem.

Podle tradice pocházel Sixtus z Atén. V Římě se stal arcijáhnem a dne 30. srpna 257 byl zvolen papežem. Jeho pontifikát trval pouhý rok, přesto stihl sehrát významnou roli v tehdejším církevním životě. Urovnal spory mezi římskou a africkou církví, obnovil písemný kontakt s významným biskupem Firmiliánem z Cesareje a přistupoval smířlivě k otázce platnosti křtu uděleného heretiky – uznával východní praxi znovu nekřtít ty, kdo se obraceli z hereze.

Když však císař Valerián v létě roku 257 rozpoutal nové pronásledování křesťanů, stalo se Sixtovo postavení smrtelně nebezpečným. První císařský dekret posílal duchovní do vyhnanství, pokud odmítli obětovat římským bohům. Druhý dekret, vydaný v roce 258, byl mnohem tvrdší: nařizoval biskupy, kněze a jáhny popravit na místě, kde budou přistiženi při vykonávání své služby.

Tvrdě dopadlo pronásledování i na laiky. Křesťanští senátoři a rytíři byli zbavováni hodností, přicházeli o majetek a v případě neústupnosti byli popravováni.

Sixtus II. byl 6. srpna 258 přepaden během slavení mše svaté v katakombách na Via Appia. Spolu s ním byli popraveni i čtyři ze sedmi římských jáhnů – Januarius, Magnus, Vincentius a Stephanus. Téhož dne byli dopadeni a zabiti i jáhni Felicissimus a Agapitus. Z posledních sil unikal římské moci jediný – jáhen Vavřinec, který byl umučen o tři dny později.

Těla mučedníků byla uložena v kryptě Kalixtových katakomb. 

Zdroj: Catholica