Papež František: Lékem na pýchu je pouze pokora

"Využijme letošní postní dobu k boji proti své pýše," povzbudil papež věřící při generální audienci 6. března. Zároveň dodal, že spása přichází skrze pokoru, která je pravým lékem na každý projev pýchy. "Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost" (Jak 4,6), citoval papež František list svatého apoštola Jakuba.

Svatý otec věnoval 10. katechezi z cyklu o neřestech a ctnostech boji proti pýše. Jeho text přednesl kvůli trvající hlasové indispozici P. Pierluigi Girolli ze Státního sekretariátu.

Hned na počátku papež vysvětlil, že pýcha zahrnuje povýšenost, domýšlivost a ješitnost. Domýšlivý člověk je ten, kdo si myslí, že je někým mnohem cennějším, než ve skutečnosti je; někdo, kdo za každou cenu usiluje o to, aby byl považován za lepšího než ostatní, vždy chce, aby byly uznány jeho zásluhy, a ostatními pohrdá a považuje je za méněcenné.

"Při analýze lidských bláznovství starověcí mniši rozeznávali určitý řád v posloupnosti zla: začíná nejobyčejnějšími hříchy, jako je obžerství, a pokračuje k nejznepokojivějším zrůdnostem. Mezi všemi neřestmi je pýcha velkou královnou. Nikoli náhodou ji Dante v Božské komedii umisťuje do prvního kruhu očistce: ti, kdo podlehnou této neřesti, se ocitají daleko od Boha a náprava tohoto zla vyžaduje čas a úsilí, mnohem více než jakýkoli jiný boj, k němuž je křesťan povolán. V tomto zlu je totiž skryt radikální hřích, absurdní požadavek být jako Bůh. Hřích našich prvních rodičů, popsaný v knize Genesis, je v každém ohledu hříchem pýchy. Pokušitel jim řekl: “kdybyste z něho (z ovoce tohoto stromu jedli), otevřou se vaše oči a budete jako Bůh poznávat dobro i zlo." (Gn 3,5).

Papež František připomněl, že pýcha ničí lidské vztahy, projevuje se povýšeností, nedostatkem pokory a pohrdáním druhými. "Okamžitě poznáte, že máte co do činění s pyšným člověkem, když na jeho adresu nadnesete i jen trochu konstruktivní kritiky nebo zcela neškodnou poznámku, reaguje přehnaně, jako by někdo zranil jeho majestát: rozzuří se, křičí a uraženě přeruší vztahy s druhými. S člověkem, který trpí pýchou, toho moc nenaděláte. Nedá se s ním mluvit, natož ho opravovat, protože si v podstatě už neuvědomuje, kým je. Člověk s ní musí mít trpělivost, protože jednoho dne se mu všechno zhroutí. Jedno italské přísloví říká: "Pýcha přijíždí na koni a vrací se pěšky."

František připomněl, že člověkem, kterého Ježíš vyléčil z pýchy, byl svatý Petr. Přehnaně vynášel svou věrnost, ale po zradě hořce plakal a stal se věrným učedníkem, kterému Pán mohl svěřit svou církev.

Zdroj:vatican.va