Papež Lev XIV. převzal Lateránskou baziliku

V neděli 25. května večer sloužil papež Lev XIV. slavnostní bohoslužbu v Lateránské bazilice, čímž symbolicky převzal katedrálu římského biskupa a pozdravil svou diecézní rodinu. Ve své homilii se soustředil především na význam naslouchání – druhým, ale především Bohu.

Před liturgií v Lateránské bazilice  se Svatý otec zastavil na římském Kapitolu, sídle římské městské správy, kde ho přivítal starosta Roberto Gualtieri. Papež poděkoval za přijetí a vyjádřil přání, aby „Řím zůstával městem lidskosti a civilizace, které čerpají svou životní sílu z evangelia“.

Po příchodu do Lateránské baziliky – matky všech kostelů – papež pozdravil kardinály, biskupy, kněze i všechny přítomné věřící. Připomněl, že „Řím je dědicem velkých dějin, zakořeněných ve svědectví apoštolů Petra a Pavla a nesčetných mučedníků. Má jedinečné poslání, které výmluvně vyjadřuje nápis na průčelí této baziliky: Mater omnium Ecclesiarum – Matka všech kostelů.“

Citoval i svého předchůdce papeže Františka, který často poukazoval na mateřský charakter církve, její něhu, obětavost a schopnost naslouchat potřebám druhých. „Doufám, že tyto vlastnosti budou sílit i zde, v naší velké diecézní rodině – mezi věřícími, pastýři i ve mně samotném,“ řekl Lev XIV.

Homilie se opírala o liturgická čtení, která připomínala, jak se první křesťané otevírali světu a hlásali evangelium. Klíčem k této otevřenosti bylo podle něj naslouchání Božímu hlasu. „Společenství se rodí především na kolenou – v modlitbě a v neustálém úsilí o obrácení. Právě v tomto duchovním napětí může člověk zaslechnout v srdci hlas Ducha, který volá ‚Abba, Otče‘, a zároveň slyšet i své bratry a sestry.“

Evangelium podle papeže připomíná, že nejsme na své cestě sami – Duch Svatý nás vede, učí a připomíná slova Ježíše. Ta se zapisují ne do kamene, ale do srdce, proměňují nás a činí nás čitelnými listy Kristovy lásky pro druhé. „Čím více se necháme evangeliem formovat a Duchem očistit, tím pravdivější jsou naše slova, upřímnější naše touhy a velkorysejší naše skutky,“ řekl papež.

Závěrem připomněl, že klíčovým postojem k víře i k životu je neustálé „připomínání“ – návrat k tomu, co jsme prožili, co jsme poznali a co nás může znovu a znovu vést k hlubšímu pochopení a k radosti z víry.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce