Pozvání: Bohoslužba Roku smíření v Litoměřicích

V měsíci září zve arcibiskup Stanislav Přibyl (apoštolský administrátor litoměřické diecéze) k modlitbě za smíření mezi Čechy a Němci do biskupského města. Bohoslužba Roku smíření se uskuteční 19. září ve 14 hodin u Krematoria Richard.

Ve 14.00 začne bohoslužba slova přímo u Krematoria Richard, které vyrostlo v závěru 2. světové války nedaleko nacistické podzemní továrny pod vrchem Radobýl. Modlitby povede arcibiskup Stanislav Přibyl. Naváže na ně krátké putování na městský hřbitov, ke kříži, který stojí v jeho centru.. Účast přislíbil zástupce německé ambasády Martin Schmidt, který spolu se Stanislavem Přibylem a věřícími putoval na modlitební shromáždění a mši svatou v březnu do Rovenska pod Troskami.

K zářijové bohoslužbě v rámci Roku smíření se připojí také členové Sdružení Ackermann-Gemeinde, kteří přijedou do Litoměřic oslavit 80. výročí vzniku spolku.. Ackermann‑Gemeinde je německý krajanský katolický spolek zaměřený na česko‑německé smíření, založený roku 1946 Němci po odsunu z tehdejšího Československa. Podporuje dialog mezi oběma národy, pořádá setkání, konference, poutě a vzdělávací projekty. Dlouhodobě spolupracuje s českými partnery, zejména v tématech historické paměti, poválečného násilí, obnovy vztahů a křesťanského úsilí o mír.

Město Litoměřice i jeho okolí zanechalo v česko-německém sousedství i v konfliktech hlubokou stopu. Zásadní zlom přinesla do soužití obyvatelstva dvojího jazyka v roce 1938 mnichovská dohoda, na jejímž základě byly Litoměřice obsazeny německou armádou a přičleněny k hitlerovské Třetí říši. „Nedobrovolně muselo z města odejít více než 5 000 českých obyvatel. Divoký odsun v prvních týdnech po skončení války pak zasáhl Němce, kteří museli během pár hodin opustit své domovy. Do konce srpna 1945 muselo odejít z Litoměřic kolem 14 000 Němců a z celého okresu dalších asi 30 000,“ uvádí Jaroslav Šebek z Historického ústavu České akademie věd.. Připomíná také výstavbu rozsáhlé podzemní továrny Richard, která byla určena pro válečný průmysl. Na jaře 1944 vznikl v blízkosti tohoto objektu pobočný tábor koncentračního tábora Flossenbürg. Odhaduje se, že jím prošlo kolem 18 000 vězňů (z toho asi 700 žen) z mnoha evropských zemí, přičemž zde zemřelo kolem 4 500 vězňů.

Dějiny Litoměřic se protínaly také s nedalekým Terezínem, jenž se stal symbolem nacistického genocidního násilí proti židovskému obyvatelstvu a rozsáhlé perzekuce proti politickým a ideovým odpůrcům. Po válce se pak Malá pevnost stala místem internace zatčených Němců. Jaroslav Šebek v souvislosti s Rokem smíření vyzdvihuje postavu biskupa Antona Webera, který stanul v čele diecéze v roce 1931. „V době sílící nacionalizace byl příkladem snah o překonání národnostních příkopů a hledání cest k vzájemnému porozumění. Vyzýval k tomu, aby se každý kněz naučil oběma jazykům, jak češtině, tak němčině, aby jednak mohl dobře zpovídat, ale také učit a vychovávat ve škole,“ popisuje historik. I přes nacistické omezování se biskup Weber během války snažil věnovat pastoraci českého obyvatelstva. I on měl být navzdory tomu zařazen do tzv. divokého odsunu a jen zásah českých věřících tomu zabránil. „Po válce na biskupský úřad rezignoval a v těchto zářijových dnech uplynulo 78 let od jeho smrti a v Roce smíření, který inicioval Stanislav Přibyl, jeden z jeho nástupců na litoměřickém stolci, je dobré vzpomenout i jeho životní příběh a peripetie,“ upozorňuje Šebek.