„Proměňme strach v hnací sílu“: Velehradská pouť spojila desetitisíce lidí v modlitbě za vlast

Nádvoří před velehradskou bazilikou v neděli 5. července 2026 i přes nejisté počasí zaplnilo na dvacet tisíc účastníků Národní cyrilometodějské pouti. Letošní bohoslužbou i celými Dny lidí dobré vůle silně rezonovala péče o nemocné a také úsilí o vzájemný respekt a dialog navzdory rozdílným názorům.

Hlavním celebrantem slavnostní bohoslužby, které se zúčastnilo také sedmnáct biskupů – vedle těch českých, moravských a slezských i pomocný biskup bratislavský Jozef Haľko – a více než sto kněží a jáhnů, byl nově jmenovaný pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Ten v úvodním slově zdůraznil, že bohoslužba má být mimo jiné poděkováním lékařům a zdravotníkům za jejich obětavou službu. „A protože letos slavíme rok svatého Františka, chceme také prosit za celou naši společnost, abychom se nechávali vést jeho příkladem v umírněnosti a lásce k přírodě,“ dodal.

Brněnský biskup Pavel Konzbul se ve své homilii zmínil o fenoménu umělé inteligence a s odkazem na nedávný dokument papeže Lva XIV. varoval před mechanickým přístupem k víře. Místo algoritmů pak předložil tři pomyslné „oříšky“ ne pro Popelku, ale pro každého poutníka – „nevyžádané prázdninové rady“ inspirované letošním jubilantem sv. Františkem z Assisi i hlavními oslavenci tohoto dne, sv. Cyrilem a sv. Metodějem.

Zastavit se, číst a nemít strach

„Svatý František místo ekonomie zisku volí ekonomii spásy a přibližuje nám spiritualitu nadčasové Boží lásky. Nebojme se tedy o prázdninách zpomalit, odhalit dar Boží pomalosti, a tak zahlédnout okamžiky času Boží milosti,“ zaznělo v kázání jako první výzva k úniku před digitálním kapitalismem, věčným spěchem a „časovým hladomorem“ současnosti.

Ve druhém „oříšku“ biskup Konzbul připomněl odkaz vzdělaného mnicha sv. Konstantina-Cyrila a zmínil, že národ, který málo čte a málo ví, přijímá špatná rozhodnutí – ať už v životě, nebo u volebních uren. „Svatý Cyril věděl, že jazyk a vzdělanost jsou prostředkem, jak se víra stává osobní, srozumitelnou a blízkou záležitostí. A tak druhá prázdninová rada může znít: nebojte se vzít si s sebou na dovolenou knihu… Pomáhá nám vstoupit do říše ticha, o kterém svatý Augustin napsal: ‚Vstoupit do ticha znamená vstoupit do radosti‘,“ vybídl.

V poslední části svého kázání pak připomněl i sv. Metoděje, jehož staroslověnské jméno Strachota otevírá téma lidských obav. „I v naší době stojíme před výzvami – čelíme individualismu vyztuženému sociálními sítěmi, čelíme krizi hodnot a smyslu a mnozí si začínají opět uvědomovat, že svobodu je třeba bránit. Těžko v takové době nemít strach… Víra neodstraňuje strach, ale jako křesťané máme důvod k naději. Strach nás nemusí paralyzovat, můžeme ho proměnit v hnací sílu,“ zdůraznil biskup Konzbul a dodal: „Třetí prázdninová rada tedy zní, modleme se k Duchu Svatému, aby nám dával odvahu dělat správná rozhodnutí i v říši obav a nejistot.“ (plný text jeho homilie si lze přečíst zde)

Ocenění České biskupské konference

V závěru bohoslužby, při kterém se liturgické shromáždění spustil silný liják, vyjádřila Česká biskupská konference (ČBK) uznání za přínos církvi a společnosti několika laureátům. Řád sv. Cyrila a Metoděje obdržel herec, recitátor, moderátor a pedagog Alfred Strejček za mimořádný a dlouholetý přínos české kultuře a duchovnímu životu. Děkovné uznání ČBK získal Břízův chrámový sbor Kameničky za přínos v oblasti kultury a duchovní hudby (převzala vedoucí sboru Stanislava Syrková) a také Zdeněk Hatina, který již neuvěřitelných 64 let obětavě působí jako varhaník a ředitel kůru v Brně-Zábrdovicích. Pamětní medaile ČBK byla udělena Janu Štěpančíkovi za třicet let organizační i administrativní práce v rámci generálního sekretariátu ČBK. (více o oceněných zde)

Velehradská výzva ke smíření

Poutní bohoslužbu tradičně doplnil bohatý program Dnů lidí dobré vůle. Ten už v sobotu nabídl lidem například ruční přepisování Bible, soutěž ve fotbalových dovednostech, několik výstav nebo akci Mladí fandí Velehradu. Hlavní pozornost se přitom letos obrátila k lékařům a zdravotníkům jako poděkování za jejich obětavou službu. V Královské kapli baziliky byla také proto k veřejné úctě vystavena vzácná relikvie – lebka sv. Lukáše, patrona lékařů a zdravotníků, kterou do Prahy kdysi přivezl Karel IV. „‚Srdcem i rukama aneb Ve službě životu‘, to je letošní podtitul, kterým chceme propojit symboly služby, duchovního poselství a také kulturního a národního vědomí,“ shrnul tajemník Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek.

Lékaři a zdravotníci byli také hlavními aktéry podvečerní Modlitby za vlast, organizované ve spolupráci s Armádou ČR. Olomoucký arcibiskup a předseda ČBK Josef Nuzík při ní vyhlásil „Velehradskou výzvu“ ke smíření a porozumění. Reaguje na rostoucí polarizaci, agresivitu a nedůvěru ve společnosti a apeluje na všechny lidi dobré vůle, aby měli úctu ke každému člověku, i když smýšlí jinak, aby hledali, co spojuje, a usilovali o smíření, naději a pokoj. „Naše země nepotřebuje další rozdělování. Potřebuje více lidí, kteří budou hledat to, co spojuje. Smíření, dialog a vzájemná úcta nejsou projevem slabosti, ale podmínkou dobré budoucnosti naší země,“ zdůrazňují iniciátoři výzvy.

Sobotní večer vyvrcholil benefičním koncertem, při kterém vystoupili kupříkladu Hana a Petr Ulrychovi, Alfred Strejček s Jitkou Molavcovou, Štěpán Rak, Vladimír Javorský, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín a samozřejmě i Jiří Pavlica a Hradišťan. Vybralo se při něm 730 tisíc korun, o které se podělí Sanitka Naděje a Nadační fond Adiuvare.