První bazilika sv. Ludmily

V pořadí šestnáctou basilikou minor v Česku (v Praze pátou) se v pátek 16. září stal chrám sv. Ludmily v Praze na Vinohradech. Mši svatou spojenou se slavnostním vyhlášením této papežské pocty celebroval arcibiskup Jan Graubner.

Vyhlášením tzv. apoštolského breve se Sv. Ludmila stala oficiálně menší bazilikou. Jde o čestný titul udělovaný papežem, který má posílit vazby takto označených kostelů s římským biskupem a zároveň vyzdvihnout význam dotyčného kostela pro okolí. Vyšší titul je už pouze basilica maior, který je vyhrazen šesti nejvýše postaveným římskokatolickým kostelům, z nichž čtyři jsou v Římě a dva v Assisi.

Vinohradský kostel sv. Ludmily je největším chrámem, který je této české světici zasvěcen nejen v ČR, ale na světě. „Chrám je ústřední dominantou Královských Vinohrad na náměstí Míru. Jeho dvě 60 metrů vysoké štíhlé věže s hodinovými ciferníky tvoří jednu ze součástí pražského panoramatu, která je zdaleka viditelná. Ušlechtilá trojlodní stavba s příčnou lodí, dvěma věžemi a sanktusovou věžičkou je postavena z režných cihel a s břidlicovou střechou ve stylu severoněmecké cihlové gotiky. Tvůrcem stavby je český architekt Josef Mocker,“ popisuje tamní farář P. Jakub Berka OPraem, který potvrzuje, že jde o oblíbený poutní chrám a koná se v něm také mnoho svateb. Vizuálně se kostel, jehož průčelí vévodí zdaleka viditelný portrét sv. Ludmily, příliš nezměnil. U vchodu však přibyly dvě desky – jedna se znakem a označením basilica minor, druhá s rozpisem bohoslužeb. Po mši svaté je odhalil arcibiskup Jan Graubner.

Na náměstí před kostelem měl v předvečer slavnosti zaznít koncert jazzové mše Karla Růžičky „Celebration Jazz Mass“. Kvůli nepřízni počasí se přesunul dovnitř chrámu.