Od 2. do 10. září se v Římě koná kurz pro nové biskupy. Na jeho pořádání se spolupodílejí dikasteria Pro biskupy, Pro východní církve a Pro evangelizaci. Mottem je „Biskupové – služebníci společenství v církvi a v dnešním světě“. Na závěr oslovil jeho přibližně 140 účastníků papež Lev XIV., který setkání zahájil modlitbou za zesnulého otce a rodinu kardinála Tagleho a poděkováním všem, kdo kurz připravili.
Římský biskup ve své promluvě zdůraznil mimořádnou zkušenost společenství v naslouchání, modlitbě, slavení eucharistie a vzájemném sdílení: „Toto všechno vám pomůže připomínat si něco velmi prostého a zároveň drahocenného: žádný biskup neputuje sám.“
Krom toho kladl papež novým biskupům na srdce několik zásadních aspektů biskupské služby, na prvním místě zůstávat s Ježíšem: „Tohle je nejdůležitější z úkolů biskupa; jsme biskupové, ale především jsme učedníci. […] Takové je pořadí podle evangelia: nejprve být s Ním a pak být Jím posláni.“ A zůstává-li lidské srdce nablízku Pánu, „také služba se stává radostnější, svobodnější a plodnější“.
Být s Ježíšem, pokračoval papež, také znamená mít srdce Ježíše, Dobrého pastýře. Biskup, vysvětlil Lev XIV., je „člověk, který se každý den učí víc milovat svůj lid, poznávat jeho radosti i bolesti, sdílet jeho sny a radovat se, když vidí růst společenství“. Přítomnost biskupa jako dobrého pastýře, který zůstává nablízku, promlouvá více než jeho slova, doplnil Lev XIV. Srdce otevřené všem je zvláště důležité v „mladých církvích“, jejichž biskupové mají mít v srdci dost místa „nejen pro farníky, ale i pro křesťany jiných církví, vyznavače jiných náboženství, lidi bez vyznání, všechny muže a ženy dobré vůle“.
Nést svůj lid v srdci je podle papeže také hlubším významem toho, co tradice nazývá sollicitudo pastoralis, tj. „pastýřská péče“. Lev XIV. připomněl slova svého předchůdce Františka: být nablízku je jedním ze základních rysů Božího jednání s lidmi – a biskupové „existují proto, aby tuto blízkost učinili hmatatelnou“, řekl při podobném kurzu pro nové biskupy papež František roku 2019. „Kéž mohou lidé zakoušet prostřednictvím naší přítomnosti něco z Boží otcovské něhy!“ doplnil papež Lev. Tato slova zvláštním způsobem platí i pro kněze, proto právě lásku ke kněžím kladl Lev XIV. také na srdce novým biskupům.
Láska vůbec patří k biskupskému poslání, připomněl papež slova sv. Augustina, který hovoří o officium amoris – službě lásky. Skutkem lásky podle Lva XIV. je a má být „kázání, naslouchání, modlitba, rozlišování, čas věnovaný lidem, přítomnost“. To všem je projevem pastýřské lásky, která „umožňuje Kristu Pastýři připojit se k lidem, které miluje, prostřednictvím naší ubohé osoby“.
Lev XIV. také zmínil svou encykliku Magnifica humanitas v souvislosti s výzvami, které představuje současný svět, zvláště rapidní technologický rozvoj. Úkolem biskupa podle něj není „útěk z tohoto světa“, nýbrž naopak hlásání evangelia o spáse. Papež připomněl, že ve své encyklice svěřil především biskupům „vizi a metodu, jak čelit velké výzvě uchránit lidskost“ v éře umělé inteligence: „Povzbuzuji vás, abyste ve svých diecézích podporovali reflexi a dialog, abyste formovali a upevňovali ty, kdo se chtějí dát do služeb civilizaci lásky.“
Závěrem papež Lev ještě jednou citoval sv. Augustina, konkrétně jeho známá slova „pro vás jsem biskup, s vámi jsem křesťan“ (Promluva 340,1). „Putujme se svým lidem, modleme se s ním, naslouchejme spolu s ním Slovu, slavme s ním eucharistii. Hledejme každý den spolu s ním Pánovu tvář,“ povzbudil římský biskup své nové spolubratry ve službě.