Stromy česko-italského přátelství ponesou ovoce v italském Ledru

Na jeho přípravě a realizaci spolupracovali zástupci Spolku česko-italského přátelství, Vědecké knihovny v Olomouci, Muzea a galerie v Prostějově, Matice svatokopecké a obcí Příkazy a Samotišky.

Pomyslnou „moravskou cestu“ tvoří jedenáct švestkových stromů dovezených z Moravy a vysazených v původních obcích dnešního Ledra. „Také z této oblasti pocházeli uprchlíci, kteří během první světové války nalezli útočiště na Moravě, mimo jiné na Olomoucku a Prostějovsku. Tento region byl tehdy součástí Rakousko-Uherska,“ připomíná historické souvislosti předsedkyně Spolku česko-italského přátelství Veronika Holemářová. Volba švestkových stromů pro tento projekt podle ní nebyla náhodná. „Švestky si totiž italští uprchlíci při návratu odvezli do své vlasti, kde se staly trvalou součástí místní kuchyně. V Ledrenském údolí tak dodnes můžeme zaslechnout česká slova jako „chleba“ či „koláče“ a najít i pokrmy českého původu, jako právě švestkové knedlíky,“ dodává Holemářová.

Stromy byly vysazeny v místních částech Ledra, které se v roce 2010 spojily v jeden administrativní celek. Konkrétně jde o následující místa: Biacesa (park), Pré (u historické výrobny cvoků), Molina (park u jezera nedaleko Muzea Palafitte), Mezzolaga (park), Pieve di Ledro (park u radnice), Bezzecca (park na Colle S. Stefano), Tiarno di Sotto (u kostela), Tiarno di Sopra (park), Locca (u kulturního centra), Lenzumo (park) a Enguiso (park u bývalé školy).

Vedení obce a místní obyvatelé Ledra při této příležitosti vyjádřili hlubokou vděčnost za historickou pomoc a zdůraznili silné pouto mezi oběma regiony, které přetrvává již více než 110 let. Projekt VIA MORAVIA se tak stává dalším symbolem sdílené historie, přátelství a hodnot, na nichž lze dále rozvíjet spolupráci mezi Českou republikou a Itálií.

Každý ze stromů měl svého donátora. Jeden z nich věnovala kupříkladu Matice svatokopecká. „Její strom byl vysazen jako poslední v Tiarnu di Sotto – mezi kostelem a hřbitovem. Právě odtud pocházeli někteří uprchlíci, kteří našli nový domov i v Olomouci. Stromy zároveň připomínají důležitou roli kněží, kteří své krajany doprovázeli do neznámého prostředí, pomáhali rodinám překonat těžké období odloučení a podporovali je v nových podmínkách,“ uvedl jeden z organizátorů Martin Kučera. Podle něj stromy zároveň odkazují na význam poutních míst, jako jsou Svatý Kopeček či Svatý Hostýn, kde se italské rodiny mohly setkávat.

Výsadbu stromů podpořili například obce Příkazy, Samotišky, Bystřice pod Hostýnem, Velká Bystřice, Slatinice a Pňovice. Svůj strom mají v Ledru také statutární města Olomouc a Prostějov a Vědecká knihovna v Olomouci společně s Muzeem a galerií v Prostějově.

Součástí programu bylo také setkání s místními obyvateli i se zástupci mužského sboru Cima d’Oro, který letos vystoupí v Senátu Parlamentu České republiky, v Příbrami a 12. září rovněž v Olomouci a Příkazích. Následující den se představí v Prostějově.

Organizátoři děkují za srdečné přijetí a inspirativní setkání vedení a obyvatelům Ledra, členům spolku Associazione culturale Amici della Boemia e della Moravia v čele s předsedkyní Patrizií Pellegrini i všem partnerům a podporovatelům projektu.

Projekt navazuje na výstavu Druhý domov. Česko-italské přátelství z Velké války z roku 2025 a zároveň rozvíjí tradici česko-italských vztahů, která se započala na Svatém Kopečku v roce 2019. Výsadba stromů tak není jen symbolickým gestem, ale živým odkazem přátelství, které přetrvává napříč generacemi i hranicemi.

Martin Kučera, Vědecká knihovna Olomouc,