Sv. Anežka Římská, panna a mučednice

Svatá Anežka Římská je jedna z nejpopulárnějších světeckých osobností antické éry. Historických zpráv o jejím životě není mnoho, je však od nepaměti doložena úcta k této mladičké světici. Pozdější legendy či oslavné spisy ovšem popisují její kratičký život velmi květnatě.

Anežčin příběh byl relativně prostý: vyrůstala v křesťanské rodině, sama se stala křesťankou a už v mladém věku, snad ve 12 letech života, se rozhodla stát zasvěcenou pannou. Toto rozhodnutí však udělala v době krutého pronásledování křesťanství, podle všeho za císaře Diokleciána.

O mladou a velice půvabnou Anežku začal projevovat zájem její bohatý a vlivný současník; pozdější zprávy ho ztotožňují se synem městského prefekta či dokonce císařovým synovcem. Když se setkal s odmítnutím, ze vzteku se rozhodl pomstít: udal Anežku jako křesťanku.

Anežka prý byla v rámci „přesvědčování“ mimo jiné odvlečena do „veřejného domu“, nenechala se však zlomit ani zviklat a přestála tuto fázi „procesu“ bez úhony. Nakonec tedy byla odsouzena ke smrti stětím; stalo se tak nejspíše roku 304.

Úcta ke sv. Anežce se šířila velice rychle; již ve 2. polovině 4. stol. ji chválí ve svém spise O panenství sv. Ambrož. Pozdně antický básník Prudentius Anežčin příběh opěvuje slovy: „Anežčinu tvář zdobí dvojí diadém,“ totiž panenství a mučednictví. Její jméno najdeme mezi dalšími světicemi i v Římském kánonu (I. eucharistické modlitbě).

Kostelů zasvěcených sv. Anežce vyrostlo v Římě více; nejznámější je pravděpodobně bazilika na piazza Navona, podle staré tradice postavená na místě původního římského lupanaru, kde byla Anežka načas držena. Na základě podobnosti jejího jména s latinským slovem agna bývá jejím atributem ovečka; jméno Agnes je však původu řeckého a znamená „čistá“ či „čestná“.

zdroj: santiebeati.it, santagneseinagone.org