Dva lékaři ze 3. století, svatí Kosma a Damián, se stali svědky Kristovy lásky skrze své povolání. Nemocným sloužili nezištně – z lásky k Bohu a k bližním. Za svou pevnou víru byli během pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána zajati a umučeni.
Kosma a Damián se narodili ve 3. století pravděpodobně v Arábii a vyrůstali v Sýrii. V Kilikii (dnešní jižní Turecko) působili jako lékaři, kteří nikdy nepřijímali odměnu za své služby. Proto byli nazýváni anargyroi – „bez stříbra“. Nemocné chápali jako bratry v Kristu a vedle fyzického uzdravení usilovali také o posilu jejich víry.
Podle tradice byli oba bratři během Diokleciánova pronásledování předvedeni před prokonsula Lysiase. Po odmítnutí zříci se víry podstoupili řadu muk – pokusy o upálení, utopení či ukamenování. Zázračně přežili, až nakonec byli sťati mečem. Jejich hrob v syrském Cyrrhu se stal poutním místem. Sv. Řehoř z Tours (+594) dosvědčuje, že ti, kdo k jejich hrobu přicházeli prosit o uzdravení, byli vyslyšeni.
Už v 5. století byli Kosma a Damián zapsáni do římského mešního kánonu. Papež Felix IV. jim na začátku 6. století zasvětil baziliku na římském Foru. Úcta k těmto světcům se rozšířila i do Čech – na počátku 10. století jim byl zasvěcen kostel ve Staré Boleslavi a od té doby patří mezi české patrony.
Část jejich ostatků se dostala do Hildesheimu a Essenu v Německu, sedm relikvií získal také Karel IV. pro katedrálu sv. Víta. Pražská lékařská fakulta nechala v roce 1709 zhotovit jejich sousoší na Karlův most.
Svatí Kosma a Damián připomínají, že povolání lékaře – a vlastně každé služebné povolání – může být cestou k svatosti. Jsou patrony lékařů, lékárníků i všech, kdo se starají o nemocné.
Zdroj: Catholica