Svátek tří archandělů, který slavíme 29. září, nám připomíná jejich zvláštní místo v dějinách spásy. Spolu s památkou všech svatých andělů, připadající na 2. října, nám církev nabízí pohled na anděly jako prostředníky mezi tajemným a vše převyšujícím Bohem na jedné straně a lidskými dějinami i našimi životy na straně druhé. Díky nim můžeme vidět a vnímat spásnou přítomnost věčného a nekonečného Boha mezi námi.
Michael je v Bibli popsán jako „velký ochránce“ Božího lidu (srov. Dan 12,1). Představuje se jako nebeský kníže, který hájí spravedlivé a vede boj proti silám zla. V Knize Zjevení sv. Jana stojí Michael v čele nebeských zástupů v boji proti drakovi – symbolu ďábla a všech utlačovatelských mocností (Zj 12,7–9). Tradice jej proto vnímá jako mocného ochránce církve a nebeského bojovníka proti satanovi.
Zajímavá je také pasáž z Listu sv. Judy, kde Michael zápasí s ďáblem o tělo Mojžíšovo. Ukazuje se zde jeho úloha jako ochránce, který hájí důstojnost Božích služebníků.
Gabriel vystupuje nejprve v Knize proroka Daniela jako ten, kdo vykládá složitá vidění. V Novém zákoně se stává andělem Zvěstování: přináší Zachariášovi zprávu o narození Jana Křtitele a Panně Marii zvěstuje, že se stane Matkou Spasitele. Jeho poselství Marii je vrcholem andělských zvěstování – oznamuje příchod Božího Syna, ústřední událost dějin spásy (srov. Lk 1,26–38).
Rafael vystupuje v knize Tobiáš, kde provází mladého Tobiáše na cestě, chrání ho před nebezpečím a uzdravuje jeho otce z slepoty. Jeho jméno „Bůh uzdravuje“ přesně vystihuje jeho poslání. Na rozdíl od Michaela a Gabriela, kteří se objevují v souvislosti s dějinami celých národů, Rafael jedná s jednotlivcem – je průvodcem, přítelem a ochráncem člověka ve všedním životě. Proto je často vzýván jako patron nemocných a všech, kdo pečují o trpící.
Zdroj: Catholica