Na 22. leden připadá liturgnická památka sv Vincence, jáhna a mučedníka z doby pronásledování křesťanů. „Jáhen Vincenc měl odvahu mluvit i sílu trpět. Od Boha přichází moudrost pro ty, kterým je třeba dobře promlouvat, a síla těm, kdo musejí snášet zlé.“ (sv. Augustin)
Pronásledování křesťanů za vlády císaře Diocletiana bylo rozsáhlé a systematické. Týkalo se nejen samotného města Říma, ale celého říšského území. Na Pyrenejském poloostrově bylo zasaženo mimo jiné město Caesaraugusta, dnešní Zaragoza.
Místní biskup Valerius měl velmi cenného pomocníka v jáhnu Vincencovi; podle některých zpráv mu rád svěřoval kazatelskou úlohu, neboť sám měl potíže s koktáním. Každopádně spolu tvořili velmi schopnou a funkční dvojici ve službě evangelia.
Jáhen Vincenc jako schopný kazatel na sebe však přitáhl pozornost římského místodržícího, který dospěl k přesvědčení, že chce-li zlomit místní křesťanskou komunitu, musí zničit především právě Vincence, jehož slova byla pro křesťanské současníky velkou vzpruhou a posilou.
Vincenc byl podroben krutému mučení ve snaze donutit jej, aby se zřekl Krista a obětoval římským bohům. Snaha mučitelů se však nesetkala s úspěchem – naopak, Vincenc jim byl s to říci do tváře: „Dříve se vy vyčerpáte naším mučením než my svým utrpením.“
Vincenc zemřel po dlouhém utrpení ve Valencii 22. ledna 304. Mezi jeho velké ctitele patřil i sv. Augustin, který neopomněl každoročně památku jáhna a mučedníka oslavit a zmínit v promluvě.
zdroj: santiebeati.it