Na 23. března připadá liturgická památka svatého Turibia z Mogroveja. Původně španělský právník se ve 43 letech stal arcibiskupem v Limě, kde po 25 let neúnavně působil mezi domorodci. Naučil se jejich jazyky, putoval zemí, hlásal evangelium a zakládal kostely, školy i nemocnice. Usiloval o obnovu církve a důsledně hájil práva utlačovaných Indiánů. Údajně byl inspirací i pro Roberta Prevosta, dnešního papeže Lva XIV., který v Peru působil více než 20 let.
Turibius se narodil 26. listopadu 1538 ve španělské provincii León. Vystudoval práva v Salamance a díky svým schopnostem byl roku 1573 jmenován vrchním soudcem inkvizičního soudu v Granadě. Jeho život se však zásadně změnil, když ho král Filip II. navrhl papeži Řehoři XIII. na post arcibiskupa v Limě. Turibius, který tehdy nebyl ani knězem, toto poslání po hlubokém rozvažování přijal.
Už o rok později přijal všechna svěcení a odešel do Jižní Ameriky, kde ve 43 letech zahájil náročnou službu v rozsáhlé a obtížně přístupné diecézi. Rychle se ukázal jako výjimečný pastýř – obnovoval církevní disciplínu, organizoval misijní činnost a především se zastával utlačovaných Indiánů.
Během prvních let procestoval obrovské území své diecéze, často ve velmi náročných podmínkách. V roce 1583 svolal významný koncil, na kterém vznikly důležité církevní texty, vydané nejen ve španělštině, ale i v domorodých jazycích. Sám se tyto jazyky naučil, aby byl lidem blíž.
Turibius budoval kostely, školy i nemocnice a v roce 1591 založil první kněžský seminář v Latinské Americe. Usiloval o vzdělání duchovenstva i o duchovní růst věřících, což podporoval také svoláváním synod a pravidelnými pastoračními návštěvami.
Zemřel během jedné ze svých cest ve věku 68 let mezi lidmi, kterým zasvětil svůj život. V roce 1679 byl prohlášen za blahoslaveného a roku 1726 za svatého. Jeho odkaz zůstává symbolem služby, spravedlnosti a oddanosti lidem bez rozdílu původu.