Marie Magdaléna, žena, z níž Ježíš vyhnal sedm démonů, se stala první svědkyní jeho vzkříšení. Její příběh je silným svědectvím o proměně života dotknutého Božím milosrdenstvím. Kdo byla tato výjimečná učednice, které Kristus svěřil velikonoční poselství?
Svatá Marie Magdaléna pocházela z Magdaly u Genezaretského jezera a křesťanská tradice v ní po staletí viděla potvrzení Ježíšových slov: „Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky“ (srov. Mt 9,13).
Evangelia ji představují jako ženu, z níž Ježíš vyhnal sedm zlých duchů (Lk 8,2; Mk 16,9). Číslo sedm je v biblickém jazyce symbolem plnosti, a proto můžeme usuzovat, že Marie Magdaléna byla do setkání s Ježíšem v hlubokém vnitřním rozvratu. Setkání s Kristem však její život zcela proměnilo – ze ztracené duše se stala věrná učednice.
Západní křesťanská tradice, zejména od dob papeže Řehoře Velikého, ztotožnila Marii Magdalénu s „hříšnicí“ z Lukášova evangelia (Lk 7,36–50), o níž Ježíš řekl: „Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velkou lásku.“ Ačkoli toto spojení je dnes vykladači Písma zpochybňováno a zůstává neprokázané, jisté je, že Kristus Marii Magdaléně dal nový smysl života. Zůstala mu věrná i tehdy, kdy ostatní utekli – stála pod křížem, když umíral.
Jejím největším životním okamžikem se stalo setkání se zmrtvýchvstalým Kristem. Evangelium podle Jana popisuje, jak v první den po sobotě Marie za úsvitu přichází ke hrobu a nalézá ho prázdný. Někoho potká a nejprve Krista nepoznává, domnívá se, že mluví se zahradníkem. Až když ji Ježíš osloví jménem, pozná ho a radostně zvolá: „Rabuni!“ – „Mistře!“ (Jan 20,16). Právě jí Kristus svěřuje úkol sdělit apoštolům zprávu o svém vzkříšení – Marie Magdaléna se tak stává první hlasatelkou velikonoční radosti, apoštolkou apoštolů, jak ji nazývá Tradice.
Podle Skutků apoštolů byla přítomna také při seslání Ducha Svatého (Sk 1,14). Dále její stopu sledujeme už jen v legendách. Některé tvrdí, že odešla s Lazarem do Provensálska, jiné hovoří o jejím působení v Efezu. Východní křesťané věří, že zde byla také pohřbena, a její ostatky byly později přeneseny do Konstantinopole.
Ať už její životní příběh po evangeliích pokračoval jakkoli, jisté je, že postava Marie Magdalény zůstává silným svědectvím o Božím milosrdenství, které nás dokáže z temnoty vyvést ke světlu. Jak říká jedna z meditací z knihy Lectio divina (Queriniana, 2002): „Marie Magdaléna hledá toho, kterého miluje, a hledá ho, dokud není od něho nalezena.“
Zdroj: Catholica