Církev si 6. července připomíná svatou Marii Goretti, jednu z nejmladších světic moderní doby. Dvanáctiletá italská dívka se stala symbolem čistoty, odvahy a především odpuštění. Ještě před svou smrtí totiž odpustila muži, který ji smrtelně zranil.
Maria Goretti se narodila 16. října 1890 v italském Corinaldu do chudé rolnické rodiny. Po předčasné smrti otce pomáhala matce pečovat o mladší sourozence a starala se také o domácnost. Přestože vyrůstala ve skromných poměrech, byla známá svou hlubokou vírou, laskavostí a ochotou pomáhat druhým.
Dne 5. července 1902 se Maria stala obětí násilného útoku mladého muže Alessandra Serenelliho. Když se bránila jeho pokusu o znásilnění, utrpěla četná bodná zranění. Zemřela následujícího dne, 6. července, ve věku pouhých dvanácti let.
Ještě před svou smrtí však svému útočníkovi odpustila. Lékařům i své matce svěřila přání, aby jednou mohl být s ní v nebi. Tato slova se stala jedním z nejsilnějších svědectví křesťanského odpuštění ve 20. století.
Alessandro Serenelli byl odsouzen k dlouholetému vězení. Po letech prožil hluboké obrácení, které podle svých slov začalo po snu, v němž se mu Maria Goretti zjevila a darovala mu bílé lilie – symbol čistoty a odpuštění. Po propuštění z vězení veřejně požádal o odpuštění Mariinu matku Assuntu, která mu odpustila se slovy: „Jestliže ti odpustila moje dcera, jak bych ti nemohla odpustit já?“
Papež Pius XII. prohlásil Marii Goretti za svatou 24. června 1950 na Svatopetrském náměstí za účasti statisíců poutníků. Kanonizace byla výjimečná také tím, že se jí osobně zúčastnila Mariina matka Assunta Goretti, která se tak stala první matkou přítomnou kanonizaci vlastního dítěte.
Svatá Maria Goretti je patronkou dětí, mladých lidí a těch, kdo usilují o čistotu života. Její příběh však není jen připomínkou odvahy tváří v tvář násilí. Především ukazuje sílu evangelního odpuštění, které dokáže proměnit lidské srdce. Její život i smrt dodnes připomínají, že nenávist nemusí mít poslední slovo a že křesťanská naděje vyrůstá z lásky silnější než zlo.