Na 22. července připadá svátek sv. Marie Magdalény, věrné Kristovy učednice a první zvěstovatelky jeho vzkříšení. Evangelia ji představují jako ženu uzdravenou Ježíšem, která ho doprovázela, stála pod jeho křížem a jako první se s ním setkala po jeho zmrtvýchvstání.
Marie pocházela z Magdaly na břehu Genezaretského jezera. Evangelista Lukáš o ní píše jako o ženě, ze které Ježíš vyhnal sedm zlých duchů (Lk 8,2). Setkání s Kristem zásadně proměnilo její život a ona se stala jednou z žen, které Ježíše doprovázely a podporovaly během jeho veřejného působení.
Její věrnost se naplno ukázala během Kristova utrpení. Zatímco se mnozí učedníci rozprchli, Marie Magdaléna zůstala pod křížem a byla také přítomna při Ježíšově pohřbu.
Evangelista Jan popisuje, jak Marie Magdaléna přišla první den po sobotě ještě za tmy k Ježíšovu hrobu. Když spatřila odvalený kámen, běžela vše oznámit Petrovi a druhému učedníkovi. Poté se ke hrobu vrátila a zůstala tam v slzách.
Zmrtvýchvstalého Ježíše zprvu považovala za zahradníka. Poznala ho teprve ve chvíli, kdy ji oslovil jménem: „Marie!“ Odpověděla mu zvoláním „Rabuni!“, tedy „Mistře!“. Kristus ji poté poslal k apoštolům, aby jim oznámila zprávu o jeho vzkříšení.
Marie Magdaléna se tak stala první hlasatelkou velikonoční radosti. Tradice ji proto označuje jako „apoštolku apoštolů“. Papež František v roce 2016 povýšil její liturgickou památku na svátek, aby zdůraznil její mimořádnou úlohu v dějinách spásy.
Západní tradice Marii Magdalénu po staletí ztotožňovala s nejmenovanou hříšnicí, která pomazala Ježíšovy nohy, případně s Marií z Betánie. Současná biblická věda však pro takové spojení nenachází v evangeliích dostatečnou oporu. Také východní křesťanství tyto tři ženy důsledně rozlišuje.
Její příběh přesto zůstává silným svědectvím o uzdravující a proměňující moci Kristovy lásky. Marie hledala toho, kterého milovala, a vytrvala ve svém hledání i ve chvíli, kdy se zdálo, že smrt má poslední slovo. U prázdného hrobu však byla sama nalezena Kristem a poslána, aby druhým přinesla naději.
Marie Magdaléna bývá zobrazována s nádobkou vonné masti, knihou, křížem nebo lebkou. Je patronkou kajícníků, studentů, zajatců, zahradníků a řady dalších povolání. O místě jejího dalšího života a smrti neexistují spolehlivé zprávy; východní tradice ji spojuje s Efezem, zatímco západní legendy s francouzskou Provence.
Zdroj: Catholica