Biřmování ve farnosti Kamenný Újezd 31. srpna 2025

Poslední srpnovou neděli roku 2025 přijalo 11 biřmovanců ve farnosti Kamenný Újezd z rukou Mons. Vlastimila Kročila svátost biřmování.

Fotogalerie

6

Fotografie najdete zde.

„Carlo Acutis řekl, že svátost biřmování nás vybaví potřebnými dary pro naše poslání,“ řekl v úvodu slavnostní liturgie P. Pavel Bicek, duchovní správce farnosti Kamenný Újezd a duchovní otec přítomných biřmovanců, a pokračoval: „Máme tu jedenáct kandidátů, kteří jsou připraveni na přijetí svátosti biřmování. Vyjádřili sounáležitost s Pánem Ježíšem i Jeho církví. Prosím Vás tedy, otče biskupe, abyste jim udělil svátost biřmování.“ Diecézní biskup Vlastimil Kročil vyjádřil radost z přítomných adeptů biřmování a vyzval přítomné k modlitbě za ně. Podotkl přitom, že se třeba k přijetí této svátosti probudí i další lidé jakéhokoli věku, kteří z různých důvodů dosud biřmováni nebyli. „Jsem rád, že zde mohu být při této příležitosti spolu s vámi především jako nástroj Ducha Svatého – nástroj milosti, dobroty a lásky,“ pravil biskup Vlastimil. „Byli jste  na přijetí této svátosti pečlivě připravováni svým duchovním správcem, případně svými kmotry či jinými lidmi – za to jim patří upřímné Pán Bůh zaplať!“

„Duch Svatý sestoupil na učedníky, když byli shromážděni na jednom místě“, začíná své rozjímání o vyslechnutém čtení biskup Kročil. Učedníci čekali a podle přání Pána Ježíše před Jeho Nanebevstoupením nedělali vůbec nic. Nedělali nic z vlastních sil, protože poznali svou bídu a ubohost. Byli spolu a modlili se a čekali na sílu shůry, na obdarování Duchem Svatým. Na ono hluboké setkání s Pánem, které navždy změní život.

My máme v životě mnoho aktivit, ale to hlavní je, aby v něm byl přítomen Pán. Musíme mít odvahu pokorně spočinout před Jeho Slovem – Slovem Božím a tudíž věčným – abychom od Něj přijali to, co nedokážeme učinit z vlastních sil. Co by asi mohla způsobit hodina tichého zaposlouchání se do Božího slova ve srovnání s našimi třeba několikadenními setkáváními s nekonečnými diskuzemi? Okamžik modlitby je důležitější než stohy papírů, které popíšeme na různých jednáních. Za přehnanou hektičností našeho života a naším aktivismem stojí nedůvěra v moc a sílu Boží. Máme pocit, že co si neuděláme sami, to nebudeme mít. Kde je to místo Boží v našem životě? Rozmnožování našich pracovních aktivit způsobuje ochromování naší víry, snažíme se všechno si obstarat sami a končí to bezradností, zoufalstvím a třeba i ukončením pozemského života. My ale přece nejsme tím, co děláme, ale především tím, čím jsme! Když dokážeme trávit čas v tichu před Božím Slovem, stáváme se zralými, svobodnými a pravdivými lidmi.

„Drazí biřmovanci, za okamžik přijmete dar Ducha, který pro vás bude posilou při vydávání svědectví o vaší víře v Ježíše Krista,“ obrací se biskup Kročil na své svěřence a prosí je, aby o Bohu nementorovali, ale svědčili o své osobní zkušenosti s Bohem, stejně jako apoštolové. „Znaky Ducha Svatého jsou hukot, silný vítr, ohnivé jazyky. A skutečným darem Ducha Svatého a znamením Jeho přítomnosti je naše vnitřní proměna. Duch Svatý chce proměnit náš život. Chce nám dát sílu milovat a odpouštět.“

Duch Svatý je schopen v nás překonávat strach. Učedníci, kteří se schovávali za zavřenými dveřmi, najednou po přijetí Ducha Svatého vycházejí ven a začínají mluvit o velikých věcech, které na nich učinil Pán. Svět Ducha Svatého není utvářen neznámými duchy a mocnosti, nýbrž Duchem, který je láska. Ta jediná dokáže zahladit naše nesrovnalosti. Proto je nebojácnost znamením Ducha Svatého, který nás vkládá do rukou všemohoucí Lásky. „Uvědomme si, že Duch Svatý má větší sílu než moc zlého ducha. Tam, kde chybí víra, se musí člověk obávat neznámých mocností, osudu, budoucnosti, přírody. Strachu nás může zbavit jen ten, kdo učinil vesmír a má ho ve svých rukou. Proto prosme, aby Duch Svatý přišel a aby z nás učinil mocné svědky Ježíše Krista v tom prostředí, ve kterém žijeme. Nechte se vést Duchem Svatým, aby ve vás mohl působit. Amen.“

V závěru slavnosti dal biskup biřmovancům za úkol dobře znát jejich biřmovacího patrona, zamýšlet se nad jeho odvahou a silou a vyzdobit si jeho fotografií nebo sochou jejich pokoj. A na úplný závěr pozval pan farář Bicek všechny přítomné na oběd do blízké sokolovny. „Neodmítejte, když vás zve farář!“

Bohu díky za přijaté milosti a dobrodiní! Přijď, Duchu Svatý, přijď a naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky!