Svátek posvěcení římské baziliky Santa Maria Maggiore – Panny Marie Sněžné

Každoročně 5. srpna se v římské bazilice Santa Maria Maggiore slaví poutní slavnost svátku Panny Marie Sněžné. Připomíná se při ní zázračná událost z roku 358, kdy v noci na tento den napadl sníh na římském pahorku Eskvilin, a to navzdory letnímu období. Podle tradice ve snu Panna Maria označila místo, kde si přeje, aby jí byl postaven chrám. Sníh, který pokryl vrchol pahorku, tak zázračně vyznačil jeho půdorys.

Dva muži – římský patricij Jan a papež Liberius – se ráno sešli na místě, o němž se jim oběma v noci zdálo, a začali s výstavbou chrámu podle Mariina přání. Papež vyznačil půdorys přímo do sněhu. 

Bazilika Santa Maria Maggiore je nejstarším mariánským chrámem v Římě, první, který byl postaven z vůle papeže a nikoli na císařský příkaz. Nese několik jmen: „Santa Maria della Neve“ (Panna Maria Sněžná), „Bazilika Liberiana“ (podle papeže Liberia), „Santa Maria ad Praesepe“ (pro fragment betlémských jesliček pod hlavním oltářem) a nejčastěji užívaný název „Santa Maria Maggiore“ – Panna Maria Větší.

Po efezském koncilu v roce 431, který slavnostně potvrdil titul Panny Marie jako Bohorodičky, byla bazilika za papeže Sixta III. výrazně přestavěna. Původní dispozice s trojlodím, dvaceti sloupy a apsidou s papežským trůnem se v dnešním interiéru zachovala nejvěrněji ze všech římských velechrámů. Kazetový strop je pozlacen prvním zlatem dovezeným z Ameriky. 

S chrámem je spjato i dědictví slovanské liturgie. Roku 868 zde papež Hadrián II. na hlavním oltáři přijal a schválil bohoslužebné knihy sv. Cyrila a Metoděje. O osm století později byl tentýž oltář svědkem uctění středověkého obrazu ze strakonické komendy johanitů,  který se roku 1620 stal emblémem vítězství na Bílé hoře.

Svátek Panny Marie Sněžné je tak nejen připomínkou historického zázraku, ale i oslavou Matky Vtěleného Syna Božího a Matky celé Církve. Na pouť za ní nemusíme jen do Říma – chrám Panny Marie Sněžné máme i v Praze. Založil ho Karel IV. roku 1347 jako korunovační kostel s plánem stát se po chrámu sv. Víta největším v zemi. Plán se sice nikdy nenaplnil, ale chrám dodnes uchvacuje svou výškou a raně barokním oltářem, na němž je vyobrazena legenda o zázračném sněhu.

Ikonografii Panny Marie Sněžné dominuje obraz, o němž tradice říká, že ho namaloval sám evangelista Lukáš. I když se jedná patrně o nejstarší mariánské vyobrazení, ve středověku bylo běžné označovat kopie jako „originály“. Kopii tzv. Lukášova obrazu lze najít i v Národní galerii v Praze – údajně ji přivezl Karel IV. z Říma.

Zdroj: Catholica