Svatý Augustin: Od divokého mládí a hledání pravdy k učiteli církve

28. srpna si církev připomíná památku svatého Augustina, biskupa a jednoho z nejvýznamnějších učitelů církve. Jeho životní příběh vypráví o spletité cestě plné hledání, hříchu a neklidu, která nakonec přes vytrvalé modlitby jeho matky, svaté Moniky, vyústila v jedno z nejhlubších obrácení v dějinách křesťanství.

Aurelius Augustinus se narodil 13. listopadu 354 v Tagaste v severoafrické Numidii na území dnešního Alžírska. Jeho otec Patricius byl pohan, zatímco matka Monika byla zbožnou křesťankou. Augustin vynikal mimořádným nadáním pro rétoriku a latinskou literaturu. Současně jej však strhl rušný život v Kartágu, plný světských požitků.

Řadu let žil s družkou, jejíž jméno historické prameny neuvádějí, a měl s ní syna Adeodata. Při hledání smyslu života se vzdálil křesťanské víře a přiklonil se k manicheismu. Jeho matka Monika se však za synovo obrácení nepřestávala vytrvale modlit.

Zlom v Miláně: „Vezmi a čti!“

Zásadní obrat v Augustinově životě nastal v Miláně, kde působil jako učitel rétoriky. Seznámil se zde s biskupem Ambrožem. Zpočátku chodil na jeho kázání především kvůli jeho řečnickému umění, postupně jej však začal oslovovat také jejich obsah, v němž nacházel odpovědi na své pochybnosti.

Augustinův vnitřní zápas vyvrcholil v jedné milánské zahradě. V pláči tam zaslechl dětský hlas, který opakoval: „Vezmi a čti!“ Otevřel listy svatého Pavla a jeho pozornost upoutala slova z Listu Římanům: „Žijme řádně jako za denního světla (…) oblečte se v Pána Ježíše Krista a nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadli vášním.“ (srov. Řím 13,13–14)

Augustin tato slova přijal jako Boží výzvu. O velikonoční vigilii roku 387 přijal spolu se svým synem Adeodatem z rukou biskupa Ambrože křest.

Pastýř, učitel a obránce víry

Po návratu do severní Afriky rozdal Augustin svůj majetek a založil mnišské společenství. V roce 391 přijal kněžské svěcení a o několik let později se stal biskupem v Hippo Regius, dnešní Annabě v Alžírsku. V čele diecéze stál více než třicet let.

Augustin byl obětavým pastýřem, významným teologem a mimořádně plodným autorem. Ve svých spisech objasňoval křesťanskou víru a vystupoval proti dobovým bludným naukám, například manicheismu, donatismu či pelagianismu.

Mezi jeho nejznámější díla patří Vyznání (Confessiones), autobiografické svědectví o jeho životní a duchovní cestě, dále spis O Boží obci (De civitate Dei) a rozsáhlé pojednání O Trojici (De Trinitate).

Biskup Augustin zemřel roku 430 v Hippo Regius, které v té době obléhali Vandalové. Jeho ostatky byly později přeneseny do Pavie v severní Itálii, kde jsou uloženy v bazilice San Pietro in Ciel d’Oro.

Obrácení jako celoživotní cesta

Papež Benedikt XVI. připomínal, že Augustinovo obrácení nebylo jednorázovou událostí, ale celoživotní cestou, která vyžadovala pokoru a neustálé hledání. Augustin postupně dospěl k poznání, že jediným skutečně dokonalým je Ježíš Kristus a že člověk potřebuje každý den prosit o odpuštění a nechávat se proměňovat Boží láskou.

Jeho životní zkušenost vystihují slova z úvodu Vyznání, která patří k nejznámějším větám křesťanské literatury: „Stvořil jsi nás pro sebe a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě.“

Církev si památku svatého Augustina připomíná 28. srpna, den po památce jeho matky, svaté Moniky.