Svatý Bonifác, biskup a mučedník, „apoštol“ germánských národů

5. červen je výročním dnem mučednické smrti sv. Bonifáce, který má vůči rodícím se germánským národům v západní Evropě podobné postavení jako u nás sv. Cyril a Metoděj. Původem Anglosas, vysvěcen na biskupa v Římě, působil na území dnešního Německa a Beneluxu.

Fotogalerie

2

Bonifác se narodil pod jménem Winfried pravděpodobně v letech 672/3 na území dnešního anglického hrabství Devon. Stal se řeholníkem v opatství v Exeteru. Byla to doba, kdy z Britských ostrovů vycházelo mnoho misionářů hlásat evangelium do dosud pohanských zemí kontinentální Evropy; Winfried byl mezi nimi.

Jeho prvním působištěm bylo Frísko, nemohl se zde však zdržet dlouho vzhledem k politickým třenicím na pomezí Franské říše. Vydal se tedy na pouť do Říma, kde získal podporu a požehnání papeže Řehoře II. Následně působil v Durynsku, Sasku a znovu ve Frísku.

Při další návštěvě Říma roku 722 byl vysvěcen na biskupa a přijal jméno Bonifác. Byla mu svěřena péče o rodící se církevní komunity v krajinách za pravým břehem Rýna. Pozornost vzbudil v Hesensku, kde skácel posvátný dub, zasvěcený germánským božstvům. Když místní obyvatelé viděli, že na opovážlivce nepřišel trest uražených bohů, pochopili, že Bonifácův Bůh je mocnější…

Roku 731 jej papež Řehoř III. ustanovil metropolitou Germánie a pověřil jej dokonce zakládáním nových diecézí. Za svůj vznik vděčí Bonifácovi mj. opatství ve Fuldě, centrum řeholního života a misionářských aktivit, později jeden z nejvýznamnějších klášterů římskoněmecké říše.

Stále však Bonifáce táhlo srdce do Fríska, jeho prvního působiště. Již jako sedmdesátiletý rezignoval na svůj úřad metropolity a mohučského arcibiskupa a vydal se na poslední misijní cestu. Nedaleko dnešního Dokkumu byl napaden skupinou fríských pohanů a zabit. Spolu s ním našel mučednickou smrt i jeho spolubratr Hilarius, kterého ctíme rovněž jako světce v dnešní den.

Bonifácovy ostatky byly přeneseny do kláštera ve Fuldě, kde odpočívají dodnes. Podle historika Christophera Dawsona byl „nejvlivnějším Angličanem v dějinách Evropy“. Mimochodem, tradice mu připisuje první vánoční stromeček – jedličku ozdobenou svícemi využil jako pomůcku pro kázání o Vánocích roku 724.