Svatý Filip Neri: Apoštol radosti

Filip Neri, známý jako „Veselý svatý“ nebo také „Pippo buono“ – dobrý Filip, se narodil 21. července 1515 ve Florencii. Přestože brzy přišel o matku, vyrůstal v harmonickém rodinném prostředí, které formovalo jeho laskavou a veselou povahu. Už jako chlapec vynikal bystrostí, vtipem a neobyčejnou dobrotou srdce. Základní vzdělání získal u dominikánů.

V sedmnácti letech odešel k bohatému strýci do San Germana poblíž opatství Montecassino, kde se měl připravit na obchodnickou dráhu. Obchod ho však nelákal. Po dvou letech vše opustil a odešel do Říma. Tam se ubytoval u florentského krajana, jemuž pomáhal s dětmi, a zároveň studoval filosofii a teologii na univerzitě La Sapienza.

Postupně ho stále více přitahoval ideál evangelní chudoby a služby. Žil asketicky, postil se, spal na holé zemi a mnoho času trávil v modlitbě, zejména v katakombách. Byl otevřený, veselý a rád žertoval, ale zároveň byl hluboce duchovní. Ve 21 letech začal pomáhat poutníkům a zanedlouho se rozhodl nevěnovat se vědě, ale sloužit lidem jako křesťanský laik, s láskou a pokorou.

Ve 23 letech se začal naplno věnovat nemocným a chudým – čistil jim byty, sháněl jídlo, poskytoval duchovní útěchu. Zvláštní pozornost věnoval opuštěným dětem a poutníkům. Měl velkou oblibu mezi lidmi, kteří v něm viděli vzor živé víry. Ignác z Loyoly ho nazýval „zvonem na věži, který zve lidi k Bohu“.

V roce 1548 založil s několika zbožnými muži Bratrstvo Nejsvětější Trojice, které poskytovalo pomoc poutníkům. Ve Svatém roce 1550 bylo bratrstvo vzorem pro další podobné iniciativy.

Na naléhání zpovědníka se ve 36 letech stal knězem. Většinu času pak trávil ve zpovědnici. Dokázal hříšníky přivádět zpět k Bohu s humorem, jemností a hlubokou vírou v Boží milosrdenství. Založil komunitu při kostele San Girolamo della Carità, z níž vzešel slavný institut – Oratorium.

Oratorium bylo něčím zcela novým – kombinovalo modlitbu, čtení duchovní literatury, diskuse, zpěv a i výlety do přírody. Bylo otevřené všem – šlechtě, duchovním, dělníkům i prostým lidem. Cílem bylo přiblížit víru všednímu životu s radostí a lidskostí. Filip říkával: „Jen čisté duše jsou schopny radosti pramenící z Boha.“

Členové oratoria navštěvovali nemocné a rozdělili se na kněžskou a laickou skupinu. Filip zdůrazňoval: „Naší jedinou řeholí je láska.“ Přátelil se s významnými osobnostmi i prostými lidmi, neúnavně vedl mladé a své penitenty vedl k vědomí, že život je krátký a je třeba být připraven.

V roce 1575 papež Řehoř XIII. oficiálně schválil Kongregaci Oratoře a svěřil jí kostel Santa Maria in Vallicella, známý jako Chiesa Nuova. Tam Filip strávil svá poslední léta. I přes časté nemoci sloužil mše, zpovídal a vyučoval. Když se ho lékaři snažili léčit, odpověděl: „Požil jsem lepšího léku!“ Zemřel 26. května 1595 na slavnost Božího Těla po poslední zpovědi a mši svaté.

Kanonizován byl v roce 1622 papežem Řehořem XV. Jeho ostatky jsou uloženy v kostele Chiesa Nuova v Římě. Sv. Filip Neri je patronem Říma, humoristů a učitelů mládeže.

Zdroj: Catholica