Svatý Ignác z Loyoly – zakladatel řádu jezuitů

Dne 31. července si připomínáme památku svatého Ignáce z Loyoly, zakladatele Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů), jednoho z nejvlivnějších řeholních řádů katolické Církve.

Ignác se narodil roku 1491 v Loyole v severním Španělsku jako Iñigo López, nejmladší ze třinácti dětí šlechtické rodiny. V mládí se toužil proslavit jako rytíř a voják. Sloužil navarrskému místokráli a vyznamenal se v boji o Pamplonu, kde byl těžce zraněn. Při dlouhé rekonvalescenci četl „Život Krista“ a „Zlatou legendu“, které mu otevřely oči pro duchovní svět.

Pod vlivem této četby prožil hluboké obrácení a rozhodl se zasvětit život Bohu. Zřekl se světského života, vykonal generální zpověď na Montserratu a v nedaleké Manrese prožil jedenáct měsíců v modlitbě a askezi. Právě zde vznikla inspirace pro jeho „Duchovní cvičení“, dnes slavné dílo křesťanské spirituality.

Po pouti do Svaté země začal Ignác studovat, nejprve v Barceloně, později v Alcalá, Salamance a Paříži. Tam se obklopil skupinou mladých mužů, s nimiž 15. srpna 1534 složil sliby chudoby, čistoty a oddanosti službě Církvi. Tímto aktem vzniklo jádro budoucího jezuitského řádu.

Papež Pavel III. schválil Tovaryšstvo Ježíšovo v roce 1540. Ignác se stal jeho prvním generálním představeným a vedl řád s velkou moudrostí a důrazem na poslušnost, vzdělání a misijní službu. Jezuité se rychle rozšířili po Evropě i světě – už za Ignácova života působili ve více než 13 provinciích a vysílali misionáře až do Indie či Japonska.

Když Ignác v ranních hodinách 31. července 1556 ve věku 65 let zemřel, měl jeho řád již na tisíc členů ve 13 provinciích. Papež Pavel V. Ignáce z Loyoly blahořečil v roce 1609, kanonizován byl v roce 1622.

Zdroj: Catholica