Svatá Terezie Benedikta od Kříže – Edith Stein

Filozofka, karmelitka a mučednice, která celý život hledala pravdu. Edith Stein – svatá Terezie Benedikta od Kříže – se narodila do židovské rodiny, stala se uznávanou vědkyní, konvertovala ke katolické víře a svůj život zasvětila Kristu. Zahynula 9. srpna 1942 v Osvětimi a je spolupatronkou Evropy.

Edith Stein se narodila 12. října 1891 do početné židovské rodiny ve Vratislavi (dnešní Wrocław v Polsku, tehdy německá část Slezska). Byla jedenáctým dítětem Augusty a Sigfrida Steina. Po smrti otce, když bylo Edith dva roky, zůstala matka sama se sedmi dětmi a zadluženým dřevařským podnikem. Přesto se jí podařilo podnik postavit na nohy a dětem zajistit vzdělání. Byla věrná židovské víře, kterou však Edith ve čtrnácti letech začala odmítat. Až do třiceti let byla ateistka, ale s hlubokou touhou po pravdě.

Na střední škole působila jako skromná studentka. Rozhodla se pro studium germanistiky, historie a psychologie. Brzy ji zaujala fenomenologie – nový filozofický směr Edmunda Husserla, jehož se stala studentkou a později asistentkou. Roku 1916 získala doktorát z filozofie. Křesťanství se jí začalo přibližovat vlivem filozofa Maxe Schelera a zkušeností s vírou lidí, kteří procházeli utrpením.

Průlom nastal o prázdninách, kdy v domě přítelkyně objevila knihu „Život svaté Terezie z Avily“. Četbu zvládla jedním dechem a hned druhý den si koupila katechismus a misál. Po jejich prostudování požádala o křest. Pokřtěna byla 1. ledna 1922 a 2. února přijala biřmování. O své konverzi matce dlouho neřekla.

Opustila univerzitní dráhu a působila jako profesorka němčiny na učitelském ústavu dominikánek ve Speyeru. Studium spisů sv. Tomáše Akvinského ji utvrdilo v tom, že věda může být službou Bohu. Přednášela po celé Evropě, včetně Prahy. Roku 1933 musela kvůli protižidovským zákonům opustit své místo a rozhodla se vstoupit do kláštera bosých karmelitek v Kolíně nad Rýnem. Zde roku 1934 přijala řeholní jméno Terezie Benedikta od Kříže.

V roce 1938 složila slavné sliby. Brzy nato došlo k pogromům a stupňujícímu se pronásledování Židů. Na pokyn představených odešla do Karmelu v Echtu v Holandsku. V červnu 1939 sepsala duchovní testament, v němž odevzdala svůj život i smrt Bohu za církev, svůj národ a pokoj ve světě.

Po obsazení Holandska musela spolu se svou sestrou Růženou, která byla rovněž židovského původu, nosit žlutou hvězdu. Dne 2. srpna 1942 byly obě sestry zatčeny gestapem. Edith tehdy vzala sestru za ruku a řekla: „Pojď, půjdeme pro dobro našeho národa.“ Přes sběrné tábory byly převezeny do Osvětimi, kde 9. srpna 1942 zahynuly v plynové komoře.

Papež Jan Pavel II. ji 1. května 1987 blahořečil a při této příležitosti připomněl její slova při vstupu do Karmelu: „Nemůže nám pomoci lidské působení, ale Kristovo utrpení.“ Svatou byla prohlášena 11. října 1998 a 1. října 1999 se stala spolupatronkou Evropy.

Edith Stein zanechala cenné písemné dílo. V Kolíně napsala knihu „Časné a věčné bytí“, která propojuje tomistickou filozofii a fenomenologii. V Holandsku, krátce před zatčením, dokončovala své vrcholné dílo „Věda kříže“.

Zdroj: Catholica