Svatý Jan Pavel II.: První slovanský papež, který oslovil celý svět

22. října 1978 se ujal svého úřadu římského biskupa nově zvolený papež Jan Pavel II., rodným jménem Karol Józef Wojtyła, zvolený šest dní předtím. Petrův stolec držel více než 26 let. Den jeho nástupu je také dnem jeho liturgické památky.

Karol Józef Wojtyła se narodil 18. května 1920 ve Wadowicích v tehdy mladičkém polském státě, který krátce po svém vzniku zápasil o svou existenci; jeho otec byl vojákem polské armády. Ve věku devíti let ztratil maminku, starší bratr Edmund zemřel tři roky poté. Vyrůstal pouze s tatínkem, který však také zemřel roku 1941. I za ten krátký čas mu rodiče dokázali vštípit upřímnou víru v Boha, sounáležitost s církví a lásku k rodné zemi.

Po absolvování gymnázia v rodných Wadowicích chtěl zahájit studia na krakovské Jagellonské univerzitě, jeho plány však změnila druhá světová válka a nacistická okupace. Karol Wojtyła proto nastoupil do práce v kamenolomu a posléze v chemické továrně. Tehdy se také zrodilo jeho povolání ke kněžství a od roku 1942 se účastnil na tajném studiu teologie, které zorganizoval krakovský arcibiskup Adam Stefan Sapieha. Rovněž v utajení se podílel na fungování ochotnického „Rapsodického divadla“. S přáteli z odboje udržoval vztahy i dlouho po válce.

Po skončení války pokračoval ve studiu teologie a seminární formaci již otevřeně, 1. listopadu 1946 byl vysvěcen na kněze pro krakovskou arcidiecézi a po dalších studiích v Římě dosáhl doktorátu z teologie. Působil v různých farnostech své diecéze, vyučoval morální teologii v semináři i na teologické fakultě v Lublinu.

4. července 1958 byl jmenován pomocným krakovským biskupem, svěcení přijal 28. záři téhož roku v Krakově. Účastnil se II. vatikánského koncilu, měl svůj podíl na vypracování konstituce Gaudium et spes. V průběhu koncilu byl jmenován krakovským arcibiskupem (1964) a tři roky poté kardinálem.

16. října 1978 byl zvolen nástupcem Jana Pavla I. s pouhými 33 dny pontifikátu. Na svého předchůdce vědomě navázal volbou téhož jména. Stal se prvním slovanským papežem v dějinách církve a od časů Hadriána VI. (1522–23) také prvním Neitalem na Petrově stolci, jehož se ujal 22. října. Pontifikát Jana Pavla II. byl třetím nejdelším v historii, trval 26 let a 5 měsíců. Za své papežské heslo si zvolil mariánské Totus tuus – „Celý tvůj“. Byl velkým mariánským ctitelem, zvláštní vztah měl ke svátku Panny Marie Fatimské. Ten se ještě prohloubil, když právě v tento den, 13. května 1981, byl vážně zraněn při pokusu o atentát. Rok poté, když jel poděkovat Matce Boží za záchranu života přímo do Fatimy, jej s bodákem napadl stoupenec katolického ultratradicionalismu.

Jan Pavel II. byl velmi plodným autorem; je podepsán pod 14 encyklikami, 15 exhortacemi, 11 apoštolskými konstitucemi a 45 apoštolskými listy. Kanonizoval 482 světců, 1338 kandidátů svatosti prohlásil za blahoslavené. Při 104 svých apoštolských cestách navštívil 133 zemí světa na pěti kontinentech, mezi nimi Československo (1990) a Českou republiku (1995 a 1997). S naší zemí jej spojoval i osobní přátelský vztah s Václavem Havlem.

Na svých cestách se setkával nejen s katolickými křesťany. 13. dubna 1986 jako první papež od časů sv. Petra navštívil římskou synagogu, 27. října téhož roku pozval do Assisi přes 130 představitelů nejrůznějších světových náboženství ke společné modlitbě. Velmi mu záleželo na vztazích v rámci ekumeny.

S Janem Pavlem II. je spojen fenomén Světových dní mládeže; roku 1983 pozval mladé lidi do Říma v rámci Jubilejního roku vykoupení. Nečekaná účast překvapila celý svět, od té doby se Den mládeže slaví každý rok – většinou na diecézní úrovni, přibližně jednou za tři roky jako celosvětové setkání. Na osmi těchto Světových dní mládeže se statisícovou až milionovou účastí byl přítomen osobně. Není divu, že coby světec patří mezi patrony těchto událostí.

Zásadní událostí pro Jana Pavla byl rok 2000, rok Velkého jubilea, přelom 2. a 3. křesťanského tisíciletí. Sám chápal svůj pontifikát jako „cestu s Božím lidem do nového milénia“. V tomto roce také zazněla z papežových úst vážná slova omluvy a prosby o odpuštění všeho zlého, čeho se katolická církev v dějinách dopustila vůči křesťanům jiných církví a vyznavačů jiných náboženství.

2. dubna 2005, o vigilii 2. velikonoční neděle – která je díky Janu Pavlovi slavena jako neděle Božího milosrdenství – se vrátil do domu Nebeského Otce. Katoličtí křesťané z celého světa jej okamžitě začali považovat za světce. Benedikt XVI. jej beatifikoval 1. května 2011, svatořečen byl papežem Františkem 27. dubna 2014 – v uvedených letech se v těchto dnech slavila právě neděle Božího milosrdenství.

zdroj: vatican.va