1. května si Církev připomíná sv. Josefa Dělníka, snoubence Panny Marie, muže spravedlivého a tesaře, který se stal patronem všech pracujících i jejich rodin. Tento svátek byl ustanoven papežem Piem XII. v roce 1955 jako křesťanská odpověď na ideologii, která práci odděluje od duchovního rozměru života. Církev tímto svátkem nejen vzdává úctu práci, ale i připomíná, že každodenní úsilí a námaha mají hluboký význam pro život časný i věčný.
Církev nám v liturgii hodin nabízí ke svátku sv. Josefa úryvek z pastorální konstituce Druhého vatikánského koncilu Gaudium et spes, který osvětluje teologii práce: „Mužové a ženy, kteří vydělávají na živobytí sobě i rodině a svou činnost konají jako vhodnou službu společnosti, mohou být právem přesvědčeni, že svou prací pokračují v díle Stvořitele.“
Práce není jen prostředkem k obživě, ale je také nástrojem lásky. Bůh ji člověku svěřil, aby skrze ni spolupracoval na díle stvoření, rozvíjel svět i sebe a vytvářel vztahy s druhými lidmi. Každý, kdo pracuje poctivě a s láskou, se tak podílí na Božím plánu a přispívá k naplnění jeho úradku v dějinách.
Svatý Josef je výmluvným svědkem této pravdy. Ve své každodenní, nenápadné práci žil s vědomím Boží přítomnosti a důvěrou v jeho prozřetelnost. Nepostrádal odvahu, když bylo třeba ochránit Svatou rodinu, a svou věrností se stal oporou Panny Marie i Ježíše.
Pius XI. připomíná v encyklice Divini Redemptoris z roku 1937 jeho význam právě pro svět práce: „Svým životem a věrným plněním každodenních povinností zanechal příklad všem, kteří si musí vydělávat na chléb prací svých rukou. Právem byl nazván spravedlivý, neboť je živým příkladem křesťanské spravedlnosti, která má vládnout v sociálním životě.“
Josef stal se otcem všech, kdo svou prací nesou tíži odpovědnosti, kdo v námaze dne vkládají důvěru v Boha, a kdo i v chudobě zůstávají věrní svému poslání.
Den sv. Josefa Dělníka není jen připomínkou pracujících, ale také svátkem míru, solidarity a lidské důstojnosti. Ukazuje, že křesťanství se neodvrací od světa a jeho námahy, ale že právě ve světě, v každodenních povinnostech, v zápasech o spravedlnost i o živobytí, chce být světlem a oporou.
Všichni, kdo dnes pracují – v domácnostech, továrnách, kancelářích, školách, nemocnicích i firmách – se mohou s důvěrou obrátit na sv. Josefa. On zná těžkosti lidské práce. Právě proto je tím nejlepším patronem těch, kdo chtějí žít svou každodennost s vírou, nadějí a láskou.
Zdroj: Catholica