Svatý Kalist I., jehož památka připadá na 14. října, stál v čele církve na počátku 3. století. Jeho pontifikát poznamenaly spory o to, zda mohou být po těžkých hříších znovu přijati do společenství církve ti, kdo činí pokání. Kalist zastával postoj, který zdůrazňoval možnost odpuštění a návratu. Jeho jméno dodnes připomínají rozsáhlé katakomby při Via Appia v Římě.
O počátcích Kalistova života víme jen málo. Podle zprávy jeho pozdějšího odpůrce Hippolyta byl původně otrokem Karpofora, který mu svěřil správu peněz a vedení bankovního podniku v Římě. Poté, co podnik zkrachoval a svěřené prostředky byly ztraceny, se Kalist pokusil uprchnout. Později byl odsouzen k nuceným pracím v dolech na Sardinii. Po propuštění se vrátil do Říma.
Za papeže Zefyrina se Kalist stal jáhnem a dostal na starost křesťanské pohřebiště při Via Appia. Rozsáhlý komplex podzemních chodeb a hrobů dnes známe jako Katakomby svatého Kalista.
Staly se jedním z nejvýznamnějších pohřebišť prvních římských křesťanů. Byli zde pohřbeni mnozí mučedníci a také několik papežů 3. století. Nachází se zde známá Krypta papežů, označovaná někdy jako „malý Vatikán“, protože sloužila jako místo posledního odpočinku řady prvních římských biskupů.
Po smrti papeže Zefyrina byl Kalist kolem roku 217 zvolen římským biskupem. V čele církve stál přibližně pět let.
Kalistův pontifikát provázely ostré teologické a disciplinární spory. Jedním z nejvýznamnějších byla otázka, zda může církev po vykonaném pokání udělit rozhřešení také lidem, kteří se dopustili závažných hříchů. Kalist zastával mírnější postoj a zdůrazňoval možnost smíření hříšníka s církví. Jeho odpůrci, mezi nimi zejména Hippolyt, považovali takový přístup za příliš shovívavý a požadovali přísnější církevní kázeň.
Právě tento spor patřil k okolnostem, které vedly k rozdělení římského křesťanského společenství. Hippolyt se postavil proti Kalistovi a bývá tradičně označován za prvního vzdoropapeže v dějinách církve. Kalistův přístup však vyjadřoval přesvědčení, že církev není společenstvím pouze bezúhonných lidí, ale také místem obrácení, pokání a odpuštění.
Kalist zemřel kolem roku 222. Tradice jej uctívá jako mučedníka, přesné okolnosti jeho smrti však nejsou historicky spolehlivě doloženy. Pozdější podání hovoří o jeho usmrcení během nepokojů v Římě.
Navzdory tomu, že je s jeho jménem spojeno slavné pohřebiště při Via Appia, sám Kalist nebyl pohřben v katakombách, které nesou jeho jméno. Jeho hrob se nacházel na hřbitově Calepodia při Via Aurelia.
Památka svatého Kalista I., papeže a mučedníka, připadá na 14. října. Jeho život připomíná jednu z důležitých otázek, s nimiž se prvotní církev vyrovnávala: jak spojit nároky křesťanského života s milosrdenstvím vůči člověku, který po selhání hledá cestu zpět.