14. července si katolická církev připomíná sv. Kamila de Lellis, zakladatele Řádu služebníků nemocných. Svůj život věnoval péči o nemocné a stal se patronem nemocných, zdravotníků i nemocnic. Jeho odkaz služby, soucitu a úcty k lidské důstojnosti zůstává inspirací i dnes.
Sv. Kamil de Lellis se narodil 25. května 1550 v obci Bucchianico v italských Abruzzách. V mládí sloužil jako voják a dlouhou dobu zápasil se závislostí na hazardních hrách. Zásadní obrat v jeho životě nastal po hlubokém duchovním obrácení, které ho přivedlo ke službě nemocným a chudým.
Při pobytu v římské nemocnici sv. Jakuba poznal, že mnoha nemocným chybí nejen kvalitní péče, ale také lidská blízkost a duchovní opora. Rozhodl se proto vytvořit společenství mužů, kteří budou nemocným sloužit s křesťanskou láskou, úctou a obětavostí.
V roce 1582 založil společenství „služebníků nemocných“, které jako svůj znak přijalo červený kříž. O čtyři roky později papež Sixtus V. toto společenství schválil. Z něj později vznikl Řád služebníků nemocných, známý jako kamiliáni. Vedle obvyklých řeholních slibů skládají jeho členové také zvláštní slib sloužit nemocným i v době epidemií a dalších nebezpečí, a to i za cenu vlastního života.
Sv. Kamil usiloval o to, aby péče o nemocné zahrnovala nejen léčbu těla, ale také duchovní podporu, povzbuzení a lidskou blízkost. Jeho přístup předběhl svou dobu a významně ovlivnil rozvoj nemocniční péče.
Zemřel 14. července 1614 v Římě. Papež Benedikt XIV. jej v roce 1746 svatořečil. Papež Lev XIII. jej později prohlásil patronem nemocných a nemocnic a papež Pius XI. rozšířil jeho patronát také na zdravotníky a všechny, kteří o nemocné pečují
Odkaz sv. Kamila je živý i dnes. Kamiliáni působí v desítkách zemí světa a věnují se péči o nemocné, seniory, lidi s postižením i oběti humanitárních krizí. Jejich poslání připomíná, že služba nemocným není jen výkonem zdravotnického povolání, ale také konkrétním projevem křesťanské lásky a milosrdenství.