Svatý Marek, evangelista a mučedník

25. duben je v liturgickém kalendáři zasvěcen sv. Markovi, evangelistovi – autorovi druhého evangelia, spolupracovníkovi apoštolů Petra a Pavla a patronovi Benátek. Sv. Marek patří mezi nejvýznamnější postavy raného křesťanství.

Svatý Marek, původním jménem Jan Marek, pocházel pravděpodobně z Jeruzaléma. Podle tradice byl synem Marie, v jejímž domě se scházeli první křesťané. Brzy se stal blízkým spolupracovníkem apoštola Petra,  který ho nazývá svým „synem“, a později také apoštola Pavla a Barnabáše. Doprovázel je na misijních cestách a podílel se na šíření křesťanství v jeho prvních desetiletích.

Marek je autorem evangelia, které je považováno za nejstarší ze čtyř evangelií. Vyniká stručností, dynamičností a důrazem na skutky Ježíše Krista spíše než na dlouhé řeči. Vzniklo pravděpodobně kolem roku 60 na žádost římských křesťanů a odráží kázání apoštola Petra.

Podle tradice odešel Marek do Alexandrie, kde založil křesťanskou obec a stal se jejím prvním biskupem. Zde také kolem roku 68 podstoupil mučednickou smrt. Ve středověku byly jeho ostatky přeneseny do Benátek, kde se stal patronem města a kde mu byla zasvěcena slavná bazilika.

Ikonograficky je svatý Marek zobrazován s knihou a okřídleným lvem. Lev symbolizuje odvahu, sílu a bdělost, ale také připomíná „hlas volajícího na poušti“, jímž začíná jeho evangelium. Tento symbol se stal i znakem Benátek a dodnes patří k nejznámějším křesťanským motivům.

Je uctíván také jako patron a ochránce mnoha profesí – notářů, stavebních dělníků, zedníků, sklenářů, košíkářů, malířů na skle i písařů. V lidové tradici je vzýván jako přímluvce za dobré počasí a úrodu a jako ochránce před bleskem, krupobitím i náhlou smrtí.