Svatý Martin z Tours – voják, mnich a biskup

11. listopadu si připomínáme svatého Martina z Tours. Nejznámější příběh z jeho života vypráví, jak se ještě jako římský voják rozdělil o svůj plášť s mrznoucím žebrákem. Jako biskup se vydával za lidmi na venkov, zakládal mnišská společenství a zastával se vězněných i odsouzených k smrti. A proč k jeho atributům patří také husa?

Martin se narodil na počátku 4. století v Sabarii na území dnešního Maďarska. Vyrůstal v severoitalské Pavii a po vzoru svého otce vstoupil do římské armády. Už v mládí se seznámil s křesťanstvím a začal se připravovat na křest.

O plášť se rozdělil ještě před křtem

Jako voják sloužil v Amiens v tehdejší Galii. Podle jeho životopisce Sulpicia Severa tam jednoho zimního dne potkal u městské brány chudého muže, který se třásl zimou a prosil o almužnu. Martin neměl u sebe peníze, a tak mečem rozťal svůj plášť a polovinu mu dal. Následující noci podle vyprávění spatřil ve snu Krista oděného do té poloviny pláště, kterou daroval.

Příběh připomíná Ježíšova slova z Matoušova evangelia: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“ (Mt 25,40).

Biskup, který se vydával za lidmi

Po odchodu z armády se Martin připojil k biskupu Hilariovi z Poitiers. Žil jako poustevník, přijal kněžské svěcení a v nedalekém Ligugé založil mnišské společenství. Roku 371 se stal biskupem v Tours. I v biskupské službě si zachoval prostý způsob života a u Tours založil klášter v Marmoutier.

Martin navštěvoval venkovské obce, hlásal evangelium a zakládal další mnišská společenství. Zastával se také vězněných a neváhal se obrátit na císaře, když se snažil zabránit popravám.

Proč si svatého Martina připomínáme 11. listopadu

Martin zemřel roku 397 při pastorační návštěvě v Candes. Jeho tělo převezli po Loiře do Tours, kde ho 11. listopadu pohřbili. K tomuto dni se proto váže jeho liturgická památka.

K atributům svatého Martina vedle pláště patří také husa. Podle pozdější legendy se Martin před přijetím biskupského úřadu schoval mezi husy, které ho prozradily kejháním. K jeho památce se tak v lidové tradici připojil i zvyk podávat svatomartinskou husu. Sám Martin je uctíván mimo jiné jako patron vojáků, jezdců, cestujících, chudých a vinařů.

Zdroj: Catholica