Svatý Šarbel – kněz a poustevník

Svatý Šarbel Machlúf je jedním z nejuctívanějších světců Blízkého východu. Tento libanonský maronitský mnich a poustevník, který celý svůj život zasvětil modlitbě, kajícnosti a službě bližním, se stal znamením naděje a pokoje pro celý svět.

Narodil se 8. května 1828 v horské vesnici Beka'kafra v Libanonu jako Youssef Antoun Makhlouf. Po smrti otce vyrůstal se svými pěti sourozenci v chudé, ale hluboce věřící rodině. Vliv na něj měli i dva strýcové-poustevníci, kteří se za rodinu modlili.

Od dětství se Youssef oddával modlitbě a časté účasti na mši svaté. Ve svých šestnácti letech vnímal život jako sen, který končí smrtí. Povolání k řeholnímu životu v něm uzrálo poté, co se setkal s mnichem, jenž mu řekl: „Musíš přinášet pokoj i jiným lidem a uzdravovat je ze zoufalství a bludů.“ Tato slova přijal jako Boží výzvu.

Ve 23 letech potají odešel do kláštera v Annaya a vstoupil do řádu maronitských libanonských mnichů. Přijal jméno Šarbel, podle jednoho z raných syrských mučedníků. Vynikal v pokoře, poslušnosti a askezi. Jedl střídmě, zřekl se masa, spal jen krátce a mnoho hodin trávil v modlitbě. Svůj život prožíval jako neustálou oběť z lásky ke Kristu.

Po kněžském svěcení v roce 1859 se dále prohluboval v duchovním životě. Tajil svou nemoc, nosil drátěnou košili jako kající oděv a vynikal v tiché službě lidem. Jeho slova byla jednoduchá, ale plná milosti. Lidé se skrze něj obraceli, nacházeli pokoj a uzdravení.

Jedna z nejznámějších událostí jeho života se stala, když mu sluha nalil místo oleje do lampy vodu. Šarbel nic netuše lampu zapálil – a ta hořela po celé čtyři hodiny. Tato událost přesvědčila představené, aby mu umožnili odejít do poustevny sv. Petra a Pavla. Zde žil dalších 23 let v tichu a modlitbě.

Z jeho poustevny vyzařovala svatost. Lidé, kteří ho vyhledávali, odcházeli uzdravení – nejen tělesně, ale především duševně. V době sucha, hladu či chorob byl pro místní světlem a nadějí. Zemřel 24. prosince 1898 po kolapsu u oltáře během mše svaté.

Po jeho smrti začala být jeho svatost potvrzována mnoha znameními. Jeho tělo se neporušilo ani po letech, z jeho hrobu vycházelo světlo a z těla vytékala záhadná tekutina – „myro“, vonná míza připisovaná světcům. Lidé u jeho hrobu prožívali obrácení, uzdravení, zázraky.

Svatý Šarbel byl blahořečen papežem Pavlem VI. 5. prosince 1965 a svatořečen 9. října 1977. Jeho hrob v Annaya se stal poutním místem nejen pro křesťany všech vyznání, ale i pro muslimy.

Zdroj: Catholica