Svatý stolec v OSN: Pracovat na mírovém využití jaderné energie, zanechat zbrojení

Na 11. revizní konferenci signatářů Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v New Yorku vystoupil představitel stálé pozorovatelské mise Svatého stolce při OSN.

Reprezentant vatikánské mise poukázal na to, že jednání probíhají v době velmi vážné mezinárodní situace. Vyzval k bezpodmínečnému dodržování litery Smlouvy, zejména článku VI, tedy k ukončení závodu ve zbrojení a k jadernému odzbrojení. Svůj projev zahájil citací úryvku z papežova poselství diplomatickému sboru ze dne 9. ledna tohoto roku, v němž Lev XIV. uvedl, že v dnešní době vyvolává zvláštní znepokojení slabost multilateralismu, tedy mezinárodní spolupráce. Papež také vyjádřil politování nad tím, že diplomacii podporující dialog a usilující o smíření nahradila diplomacie založená na vojenské síle, což vede k tomu, že válka je opět „v módě“ a válečné nadšení roste.

Nepředvídatelnost umělé inteligence v oblasti zbrojení

Jak upozornil zástupce Svatého stolce situaci komplikují nedávné útoky na jaderná zařízení. Kromě toho se objevují více či méně skryté hrozby použití jaderných zbraní a zároveň jsou jaderné zbraně neustále modernizovány. Nové technologie využívají umělou inteligenci, jejíž důsledky nelze plně předvídat a pochopit. Upozornil, že rozhodnutí ohledně jaderných zbraní by měla být výhradně rozhodnutími a odpovědností člověka. Zdůraznil, že umělá inteligence představuje hrozbu pro základy mezinárodního bezpečnostního systému. O to většího významu nabývá dodržování ustanovení Smlouvy.

Konfrontační logika

Papežský delegát připomněl slova Lva XIV. z poselství ke Světovému dni míru (1. 1. 2026) o tom, že konfrontační logika, která dominuje v mezinárodní politice a prohlubuje pocit nestability a nepředvídatelnosti, daleko přesahuje zásady oprávněné obrany. Papež rovněž poukázal na to, že strategie vzájemného jaderného odstrašování je přiznáním bezmocnosti stran a rezignací na zásady práva a důvěry. Vatikánská reprezentant dodal, že bezpečnostní architektura, která se opírá o hrozbu totální destrukce, ponechává lidstvo ve stavu trvalé nejistoty.

Mírové využití jaderné energie

Vatikánská pozorovatelská mise při OSN na druhou stranu ve svém vystoupení konstatovala nezadatelné právo států na rozvoj technologií mírového využití jaderné energie, avšak v rámci závazků přijatých ve Smlouvě. „Odpovědné využívání jaderných technologií může zásadním způsobem ovlivnit rozvoj medicíny, zemědělství či ochrany životního prostředí,“ řekl vatikánský diplomat. Dodal, že mírové využívání jaderné energie v rámci mezinárodní spolupráce může sloužit rozvoji a stát se základem vzájemné důvěry.

Na závěr diplomat citoval slavná slova Lva XIV. o potřebě „míru neozbrojeného a odzbrojujícího“. Upozornil, že takový mír není založen na rovnováze hrozeb, ale na vzájemné důvěře, dialogu a lidskosti. Dodal, že dodržování ustanovení Smlouvy je aktem odpovědnosti vůči současným i budoucím generacím a zároveň je vyjádřením podpory bezpečnosti založené na odpovědnosti, spolupráci a naději, nikoli na strachu.

Smlouva, která zůstala na papíře

Smlouva o nešíření jaderných zbraní vstoupila v platnost v roce 1970 a byla založena na vzájemném slibu: země bez jaderných zbraní se zavázaly, že je nebudou vyvíjet, a pět států, které již jaderné zbraně vlastnily (Spojené státy, Rusko, Čína, Francie a Spojené království), se zavázalo, že je zlikvidují. O padesát šest let později jsme v situaci, kdy se hrozba užití jaderných zbraní ve válečných operacích znovu vrátila do politické rétoriky a rozvoj jaderného arsenálu je nezadržitelný.