V pondělí večer se konala mše svatá o slavnosti sv. Václava ve Svatopetrské bazilice, jíž předsedal Tomáš Holub, biskup plzeňský. Mše se účastnilo více než 700 věřících, převážně poutníků a přibližně čtyři desítky českých, ale i několik slovenských duchovních. Mezi čestnými hosty byl velvyslanec při Svatém stolci Pavel Svoboda, slovenský velvyslanec při Svatém stolci Juraj Priputen, hejtman plzeňského kraje Kamal Farhan, hejtman karlovarského kraje Petr Kubis a starostové obcí.
Za hojné účasti věřících i duchovenstva proběhla slavnostní mše svatá ve Svatopetrské bazilice. Mše byla vedena v českém a italském jazyce. Dle informací z Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci bylo zajištěno 700 míst k sezení, nicméně o mši byl zájem ještě větší a mnozí poutníci se jí účastnili vestoje.
Na organizaci slavnosti se aktivně podílelo Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci v čele s velvyslancem Pavlem Svobodou. Velmi milou byla přítomnost i slovenských duchovních, diplomatů i poutníků, kteří díky přátelství a sounáležitosti mezi našimi národy vnímají svatého Václava jako univerzální vzor dobrého a moudrého panovníka. Při slavnosti byly přítomny delegace hejtmanství Plzeňského a Karlovarského kraje, rovněž starostové a zástupci spolků, kteří se zasazují o správu kostelů a kaplí v uvedených krajích.
Biskup Tomáš Holub, který mši předsedal, vyšel ve své homilii ze čtení z knihy Moudrosti 6,9–21: „Moudrost... neznamená jen rozumět složitosti světa nebo znát souvislosti. Moudrost znamená vidět, která cesta v proudu světa vede k opravdovému dobru – k dobru, které přesahuje okamžitý prospěch či osobní zájmy jednotlivců. K této moudrosti jsme pozváni všichni. A svatý Václav je příkladem člověka, který tuto moudrost žil. Nešlo mu o osobní prospěch, o výhody pro své nejbližší okolí nebo o budování vlastní slávy. Cítil odpovědnost za celou společnost se všemi jejími problémy, starostmi i tragédiemi. K takové moudrosti a odpovědnosti bych vás chtěl pozvat i dnes – v prostředí, ve kterém působíte, i v celé naší společnosti.“
Biskup dále vyzdvihl význam českého světce pro dnešní společnost: „Svatý Václav je patronem odpovědnosti pro naši dnešní dobu. Je patronem, který nás učí stavět si cíle podložené reálným životem a potřebami lidí. Varuje nás před následováním iluzorních cílů, které lidské společnosti nepřinášejí užitek. Příklad svatého Václava ukazuje, že věrnost této moudrosti dává lidskému životu pevnou jistotu. A i když člověk může z pohledu tohoto světa na první pohled prohrát – stejně jako z lidského pohledu skončil pozemský život svatého Václava –, naše křesťanská naděje přesahuje horizonty viditelného světa.“
Ve svém zamyšlení nad postavou prvního českého mučedníka se plzeňský biskup pozastavil nad tím, jak svatováclavská legenda byla v dějinách různě interpretována také kvůli nedostatku věrohodných historických pramenů. Přesto je podle něj něco, na čem se mohou mnozí shodnout. „Myslím si, že nás vůči svatému Václavu spojuje jedna podstatná věc: všichni se shodujeme na tom, že byl realistou a měl perspektivu. Viděl za horizont a přispíval k tomu, aby tato perspektiva byla českému národu neustále připomínána. Dnešní bohoslužba slova nám zdůrazňuje, že právě taková má být naše naděje a náš pohled do budoucna.“
Hudebně mši doprovázel Sbor Církevního gymnázia Plzeň. Zazněla Truvérská mše Petra Ebena, ale i Modlitba plzeňského rodáka a českého hudebního skladatele Jana Slimáčka. V závěru slavnosti se rozezněl bazilikou chorál Svatý Václave, během čehož se lid přemístil z apsidy, kde se konala mše, k oltáři sv. Václava. Tam pod vedením Petra Kryla zapěl Smíšený sbor plzeňské diecéze Hospodine, pomiluj ny a byla pronesena modlitba za národ. Celé setkání zakončila v srdcích i v chrámu rezonující česká státní hymna Kde domov můj.