Výročí posvěcení bazilik sv. Petra a Pavla

Podobně jako slavnost svatých Petra a Pavla, která připadá na 29. června, se i výročí posvěcení jejich římských papežských bazilik slaví společně. Obě svatyně vznikly ve 4. století po skončení velkých pronásledování a posvětili je papežové Silvestr I. a Siricius.

Datace zavedení této liturgické oslavy není zcela jednoznačná. Breviář ji klade již do 11. století, jiné prameny až o století později. Podle Prof. Jaroslava Němce však lze uvažovat o souvislosti se zasvěcením současné podoby chrámů: Svatopetrské baziliky po renesanční přestavbě posvěcené v roce 1626 a baziliky sv. Pavla za hradbami po rekonstrukci dokončené v roce 1854.

Tento svátek připomíná také první „posvěcení“ těchto míst – prolitou krví svědků, kteří zde položili život za Krista. 

Apoštol Petr, kterému Kristus svěřil svou církev s příslibem, že ji „pekelné brány nepřemohou“ (Mt 16,18), a apoštol Pavel, „nástroj vyvolený“ k hlásání evangelia pohanům (Sk 9,15), patří mezi nejuctívanější světce křesťanství. U jejich hrobů vznikly majestátní baziliky, které již po staletí slouží jako místa modlitby, poutí a duchovních milostí, mezi nimiž nechybí ani možnost získat plnomocné odpustky.

Petr byl podle tradice ukřižován hlavou dolů v letech 64–67 na via Aurelia. Křesťané jej pohřbili poblíž Neronova cirku a jeho hrob se brzy stal centrem rozsáhlého pohřebiště, které bylo objeveno při archeologických vykopávkách pod dnešní vatikánskou bazilikou. Konstantin nechal kvůli stavbě chrámu zarovnat terén a již 18. listopadu 326 byla nedokončená stavba vysvěcena papežem Silvestrem I. Původní pětilodní bazilika stála až do 15. století, kdy byla zahájena její zásadní přestavba. Papež Julius II. položil roku 1506 základní kámen nové baziliky a na jejím vzniku se podíleli mimo jiné Bramante, Michelangelo či Maderno. Současná podoba tak vznikala více než celé století.

Nad Petrovým hrobem se dnes nachází papežský oltář, nad nímž se tyčí Berniniho bronzový baldachýn dokončený roku 1633. Před ním se nachází kaple Confessio se stovkou věčných světel, která vede přímo k místu apoštolova hrobu. V apsidě stojí monumentální Berniniho katedra sv. Petra, symbol učitelského úřadu Církve, zdobená sochami čtyř velkých církevních otců. Celou baziliku je dnes možné navštívit i prostřednictvím virtuální prohlídky.

Apoštol Pavel byl sťat mečem roku 67 na jižním okraji Říma u Ostijské cesty. Nad jeho hrobem nechal Konstantin postavit první baziliku, která byla později rozšířena za vlády císaře Valentiniana II. a dokončena kolem roku 395. Chrám vynikal bohatou výzdobou, mramorovými sloupy a monumentálními rozměry. V noci z 15. na 16. července 1823 však baziliku zničil rozsáhlý požár. Rekonstrukce trvala více než tři desetiletí. Papež Řehoř XVI. posvětil hlavní oltář v roce 1840 a celá bazilika byla znovu zasvěcena 10. prosince 1854 papežem Piem IX.

Archeologické průzkumy z let 1838 a 2002 odhalily původní Pavlův hrob i jeho mramorový sarkofág dlouhý 255 centimetrů, umístěný pod hlavním oltářem. Horní deska s otvorem umožňovala vkládání roušek a předmětů, které se dotykem apoštolových ostatků stávaly relikviemi. Na desce byl vyryt nápis „Pavel apoštol mučedník“, potvrzující autenticitu místa.

Zdroj: Catholica