Zahájení procesu svatořečení Adele Brice připomíná význam laiků v církvi

V pátek 31. ledna vydal biskup z Wisconsinu dekret, kterým katolická církev oficiálně zahájila kauzu svatořečení belgické imigrantky, která měla vidění Panny Marie.

Adele Brice (1831–1896) neuměla číst ani psát. Přesto se pěšky vydávala na dlouhé cesty po venkově ve Wisconsinu, aby učila děti i celé rodiny o Bohu. Do dějin církve vstoupila především díky třem mariánským zjevením, která prožila – a která jsou dodnes jedinými oficiálně schválenými mariánskými zjeveními na území Spojených států amerických.

Už jako mladá dívka v Belgii, kde poprvé přijala svaté přijímání, v sobě Adele cítila povolání k řeholnímu životu. Plány se však změnily ve chvíli, kdy se její rodina rozhodla emigrovat do USA. Z úcty ke svým rodičům odešla s nimi, a přestože po řeholním životě toužila, nikdy do žádného řádu nevstoupila.

„Zvlášť mě dojímá její vytrvalost,“ říká otec John Girotti, generální vikář diecéze Green Bay. „Do Spojených států přišla s rodiči, když jí bylo něco přes dvacet let. Nešla sem z vlastní iniciativy, ale z poslušnosti a úcty k matce a otci.“ Adele navíc nesla i fyzické omezení – kvůli úrazu z dětství byla slepá na jedno oko.

Podle Girottiho byla její síla zakořeněna ve víře: „Milovala Boha a vytrvala. Její víra jí umožnila ‚přenášet hory‘, jak říká Ježíš. A ona to skutečně dokázala. Byla otevřená Boží vůli a dokázala velké věci.“

V mariánských vizích byla Adele povolána k tomu, aby vyučovala děti. Toto poslání přijala bez výhrad a zasvětila mu celý svůj život. Nosila řeholní hábit, ale zůstala laikem. Bez institucionální opory, často v chudobě a v náročných podmínkách, vyučovala katechismus a šířila evangelium mezi dětmi v odlehlých oblastech.

„Jakmile k ní promluvila Panna Maria, její život se zcela proměnil,“ popisuje Girotti. „Okamžitě se vydala na cestu a po zbytek života učila děti, starala se o ně a hlásala evangelium – v chudobě, uprostřed hladu, požárů a bídy, ale s obrovskou vírou. Je to silné svědectví i pro dnešní dobu: víru nejen uchovávat, ale také sdílet.“

Na místě mariánských zjevení postupně vznikla kaple a škola. Právě zde komunita v roce 1871 zažila dramatickou noc, kterou místní kněz později označil za „bitvu o Jericho“. Rozsáhlý požár tehdy pustošil okolní krajinu. Adele spolu s dalšími lidmi se shromáždila k modlitbě – a přestože oheň zuřil všude kolem, kaple i škola zůstaly nedotčeny.

Dnes svatyni navštěvují nejen praktikující katolíci, ale i lidé, kteří se dlouhodobě církevního života neúčastní, nebo dokonce nekřesťané. Kněz působící na tomto místě, p. Stephens, říká, že je svědkem mnoha „velmi upřímných zpovědí“. Dochází zde také k duchovním i tělesným uzdravením – například u ženy, která se po patnácti letech zbavila silných migrén.

V souvislosti s blížícím se 250. výročím založení Spojených států považuje otec Stephens zahájení kauzy Adele Brice za mimořádně symbolické. „Je vzrušující, že se Američanka může stát Boží služebnicí,“ říká. „Naše katolická identita by měla formovat i to, jak žijeme jako Američané – a tyto dvě skutečnosti si vůbec nemusí odporovat.“

Podobně se vyjádřil i biskup David Ricken, který doufá, že kauza Adele Brice je součástí širší snahy objevit a představit další americké svaté. Připomněl také výzvu papeže Benedikta XVI., aby církev ve Spojených státech aktivně zahajovala procesy svatořečení.

„Věděli jsme, že mezi námi musí být svatí,“ řekl Ricken. „Ale dosud jsme jako církev v USA neudělali dost kroků, abychom se do tohoto dobrodružství skutečně pustili.“

Modlitební setkání, při němž bylo oznámeno zahájení její kauzy, přilákalo překvapivě mnoho mladých rodin. „Bylo krásné vidět tu tolik dětí,“ uvedl biskup Ricken na tiskové konferenci. „A dává to smysl – vždyť Adele byla ženou, která zasvětila život právě dětem.“

„Panna Maria ji poslala do této divoké země, aby učila děti to, co je pro víru nezbytné,“ dodal Ricken. „A zdá se, že v tom pokračuje i dnes.“

Zdroj: EWTN