Pražská arcidiecéze: 17 kandidátů na blahořečení

V rámci našeho nového seriálu o českých kandidátech na blahořečení vám dnes chceme představit 17 osob z pražské arcidiecéze. Jejich počet se možná zdá vysoký: 14 z nich totiž bylo umučeno ve stejný den. Beatifikační proces dále probíhá u kardinála Josefa Berana, augustiniánského kněze Augustina Schuberta a františkána P. Jana Evangelisty Urbana.
Publikováno: 26. 6. 2008 18:45

Praha: V pražské arcidiecézi v současnosti nyní probíhají dva beatifikační procesy: jeden vede přímo Arcibiskupství pražské, a sice kardinála Josefa Berana; druhý proces, P. Jana Evangelisty Urbana, vedou sestry Apoštolátu sv. Františka. Proces blahořečení augustiniánského kněze Augustina Schuberta ještě nezačal, ale řád zatím sbírá materiály k jeho zahájení. Konečně čtvrtý, blahořečení 14 františkánských mučedníků, byl na diecézní úrovni již ukončen a odeslán k dalšímu postupu do Říma.

 

Dne 15.2.1611 bylo v klášterním kostele Panny Marie Sněžné na rohu dnešního Václavského náměstí v Praze umučeno 14 františkánů. Z velké části šlo o cizince, kteří sem byli povoláni, aby v převážně protestantské Praze sloužili katolické menšině kázáními i příkladem řeholního života. S podporou místních obyvatel si opravili původní karmelitánský kostel Panny Marie Sněžné, který jim císař Rudolf II. přidělil. Jejich působení se však znelíbilo části pražské veřejnosti a řeholníci museli vytrpět občasné projevy nepřátelství.

Když počátkem roku 1611 do města na žádost císaře Rudolfa přijela pasovská vojska, vnímali to Pražané jako útok na své svobody. Nepotvrzená zpráva o ukrývání poražených pasovských jezdců v klášterech obrátila jejich hněv proti kostelům a klášterům a v úterý 15.2.1611 obklopilo areál Panny Marie Sněžné asi 700 ozbrojených lidí, převážně městské spodiny. Během čtyř hodin vyvraždili útočníci téměř celé osazenstvo kláštera, jedinému řeholníkovi z 15 členné komunity se povedlo utéci.

Úcta ke čtrnácti pražským mučedníkům je doložena již krátce po jejich smrti, vždy 15. dne v měsíci probíhá u jejich hrobu soukromá pobožnost. Přes několik pokusů nebyl jejich beatifikační proces v minulosti dokončen a odevzdání hotových spisů do Říma se mohlo uskutečnit až r. 1947. Následující politická situace, spojená s přerušením diplomatických styků s Římem a útlakem církve, odsunula řešení  o více než 40 let. Biskupové požádali o obnovení procesu v r. 1992, diecézní proces byl uznán platným a nyní probíhá zkoumání v Římě.

 

Významným kandidátem na blahořečení je kardinál Josef Beran (1888-1969), pražský arcibiskup v letech 1946-1969. Narodil se v Plzni a studoval teologii v Římě, kde byl též r. 1911 vysvěcen na kněze.  V následujících letech vyučoval a působil jako ředitel na katolickém dívčím ústavu, později jako rektor kněžského semináře. V letech 1941-1945 byl vězněn v koncentračním táboře Dachau. Biskupské svěcení a správu pražské arcidiecéze přijal v r. 1946. Když se krátce po komunistickém převratu v únoru 1948 postavil proti pokusu odtrhnout českou katolickou církev od papeže, byl internován ve své rezidenci a později na dalších místech. V roce 1965, po svém jmenování kardinálem, mohl odjet do Říma, ovšem s podmínkou, že se již nesmí vrátit do Československa. V Římě také r. 1969 zemřel a byl pohřben v podzemí Svatopetrské baziliky ve Vatikánu. Jeho beatifikační proces byl zahájen 2.4.1998 a probíhá nyní na diecézní úrovni.

 

Další služebník Boží, františkánský kněz Jan Evangelista Urban (1901-1991), pocházel z pražského Žižkova. V 17 letech vstoupil do řádu Menších bratří františkánů a r. 1924 přijal kněžské svěcení. Založil společenství Sester apoštolátu sv. Františka, byl vyhledávaným kazatelem, zpovědníkem a duchovním rádcem. Roku 1938 byl zvolen provinciálem františkánů v Čechách a na Moravě. V letech 1950-1963 byl vězněn a po propuštění žil pod dozorem StB. Vyčerpán dlouhou nemocí zemřel 7.1.1991. Diecézní fáze procesu blahořečení byla zahájena 8.11.2000.

 

Posledním kandidátem na blahořečení a dalším řeholníkem je P. Augustin Schubert (1902-1942), augustinián. I on se narodil na Žižkově a při křtu dostal jméno František. Studoval na filozofické fakultě, kterou úspěšně ukončil r. 1925, již během studií však cítil povolání k řeholnímu životu. V den svátku sv. Augustina, 28.8.1925, vstoupil do řádu augustiniánů a světcovo jméno přijal jako své řeholní. Působil u kostela sv. Tomáše na Malé Straně, na krátkou dobu i v dalších klášterech řádu: Dolní Ročov a sv. Dobrotivá u Hořovic. Byl též členem Jednoty Čs. Orla a od r. 1932 působil jako vzdělavatel organizace. I z tohoto důvodu byl r. 1941 zatčen a deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, později do Dachau. V nelidských podmínkách a vysílen náročnou prací, kterou musel vykonávat až 15 hodin denně, umírá 28.7.1942 na tuberkulózu. Řád augustiniánů nyní připravuje materiály k zahájení diecézní fáze procesu jeho blahořečení.

 

Podrobnější informace o všech služebnících Božích naleznete v příloze.

Soubory ke stažení

velikost 53 KB
velikost 42 KB

Související články

Další aktuality

Papež František: Chceme ze zemského povrchu vykázat jakékoli násilí na nezletilých

Až 800 milionů dětí ve světě užívá internet, čímž tvoří více než čtvrtinu z celkového počtu tří miliard jeho uživatelů. Web je však také místem, kde se nejvíce rozbujela pedopornografie. Microsoft odhaduje, že denně se na webových stránkách objeví 270 tisíc nových videonahrávek či snímků zachycujících sexuální zneužívání nezletilých.
14.11.2019

Papež František: Půdu pro růst víry připravili laici

Pravidelná středeční audience se konala paralelně v aule Pavla VI., kde před začátkem papež pozdravil asi 250 nemocných, a na náměstí sv. Petra, kde se shromáždilo asi 14.000 poutníků. Ve své katechezi se Svatý otec věnoval 18. kapitole Skutků apoštolů a nazval ji „Priscilla a Akvila ho vzali k sobě. (Sk 18,26) Manželský pár ve službě evangelia.“
14.11.2019

Rok 2020 bude Rokem Bible

Na neděli 17. listopadu, tj. týden před Slavností Ježíše Krista Krále, připadá tradiční Den Bible, jehož cílem je podpořit šíření Bible v našich zemích. Příští rok vyhlásila Katolická biblická federace Rokem Bible, který se začne slavit o první neděli adventní 1. prosince 2019 a potrvá až do památky svatého Jeronýma 30. září 2020.
14.11.2019

Bohoslužba v lateránské bazilice zakončila národní pouť

Česká národní pouť k připomínce 30. výročí svatořečení Anežky České skončila dnes odpoledne mší svatou v bazilice svatého Jana v Lateránu. Bohoslužbu celebroval biskup litoměřický Jan Baxant, homilii pronesl biskup českobudějovický Vlastimil Kročil. Ve svém kázání se zaměřil především na téma svobody.
13.11.2019

Papež František českým poutníkům: Kéž se za vás sv. Anežka přimlouvá

Dnešní pravidelné audience se na náměstí sv. Petra zúčastnilo na čtyři tisíce poutníků z České republiky, kteří papeži předali dar - sochu Koruny svaté Anežky České a částku 1,2 milionu Kč pro chudé. Ve svém pozdravu Svatý otec připomněl svatořečení sv. Anežky a povzbudil poutníky z naší vlasti, aby žili s novým nadšením podle evangelia mezi tolika spoluobčany, kteří Pána Ježíše ještě neznají.
13.11.2019