Křesťanské církve jsou povolány vydávat společně svědectví

Dnes dopoledne (13.1.2010) proběhlo na Tiskovém středisku ČBK v Praze setkání u kulatého stolu s tématem "Přiblížila se za poslední léta jednota křesťanských církví?" Se svými příspěvky vystoupili a novinářům byli k dispozici Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví (ERC), prof. Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie, a biskup František Radkovský, delegát ČBK pro ekumenismus.
Publikováno: 13. 1. 2010 15:00

Praha: V lednu se křesťané na celém světě účastní společných setkání a modliteb v rámci Aliančního týdne modliteb ve dnech 10.-17.1.2010, na který navazuje Týden modliteb za jednotu křesťanů ve dnech 18.-25.1.2010. Při této příležitosti uspořádalo Tiskové středisko ČBK ve středu 13.1. setkání u kulatého stolu s tématem "Přiblížila se za poslední léta jednota křesťanských církví?", které se zúčastnilo téměř 20 novinářů a zájemců z řad veřejnosti.

Po přivítání a úvodu tiskové mluvčí ČBK Ireny Sargánkové promluvil předseda ERC Joel Ruml a hovořil o zkušenostech ekumenických snah v naší zemi. Komunistická doba byla podle něj především obdobím setkávání církví v konkrétním místě a spolupráce na lokální úrovni, zatímco dnes, kdy církve mohou svobodně působit, je větší prostor pro ekumenické snahy také na rovině institucionální. Význam ekumenického hnutí podle Rumla nespočívá jen v "přibližování se", ale i v působení navenek, ve společném vydávání svědectví, jak o tom svědčí i téma letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů "Vy jste toho svědky". Předseda ERC zmínil také příklad ekumenické spolupráce v praxi, a sice fungování společné kaplanské služby především v armádě, ale i např. ve věznicích. "V zahraničí nám závidí, jak u nás tato služba funguje," dodal Joel Ruml.

Profesor Tomáš Halík se ve svém příspěvku věnoval především vývoji ekumenismu v katolické církvi, především v učení papežů počínajíc Janem XXIII. (1958-1963). Cílem ekumenických snah není podle něj nějaká forma organizační jednoty, jak to bylo chápáno dříve, ale pokračování a zintenzivnění vzájemných setkávání a dialogu. Připomenul i slova papeže Jana Pavla II., který předložil ekumenické diskuzi téma papežské služby, která má být službou jednotě církve. Současný papež Benedikt XVI. pak podle Halíka z ničeho zásadního v nastoupené cestě neustupuje. Profesor Halík připomenul i některá nadcházející výročí – 600. výročí úmrtí Jana Husa (2015), 500. výročí zveřejnění Lutherových tezí, které v Německu odstartovaly reformaci (2017), a tisícileté výročí rozdělení východní a západní církve (2054), kdy lze podle něj očekávat posuny ve vzájemných vztazích křesťanských církví.

Jako třetí vystoupil biskup František Radkovský, delegát ČBK pro ekumenismus, a zmínil některé konkrétní aktivity církví v Plzni, kde působí jako diecézní biskup. Jako příklad dobře fungujícího ekumenismu na rovině institucionální pak uvedl nedávné snahy o majetkové narovnání mezi církví a státem, kdy bylo dosaženo shody mezi všemi zúčastněnými církvemi. "Tato dohoda politiky velmi překvapila," řekl biskup Radkovský. V závěru svého vystoupení pak připomenul pravidelná setkávání biskupů – přátel Hnutí fokoláre, kterých se účastní kolem padesáti biskupů z nejrůznějších církví celého světa. Poté byl dán prostor pro dotazy všech zúčastněných.

Alianční týden modliteb je celonárodní mezidenominační modlitební iniciativa Evangelikální aliance. Pořádá se již od roku 1856, tehdy zejména v USA a Velké Británii (více na www.ea.cz).

Počátky Týdne modliteb za jednotu křesťanů spadají asi do roku 1740, kdy se ve Skotsku objevují stoupenci letničního hnutí napojení na Severní Ameriku; jejich obnovné snahy zahrnovaly modlitby za všechny církve a spolu se všemi církvemi. V roce 1867 zdůrazňuje První Lambethská konference biskupů anglikánské církve v preambuli svého prohlášení význam modlitby za jednotu a papež Lev XIII. roku 1894 podporuje zavedení Oktávu modliteb za jednotu. V Dekretu o ekumenismu (rok 1964), vydaném během Druhého vatikánského koncilu, se zdůrazňuje, že modlitba je duší ekumenického hnutí, a vyslovuje se pro slavení Týdne modliteb. V roce 1965 začínají Komise pro víru a řád Světové rady církví a Sekretariát pro podporu jednoty křesťanů (od roku 1989 Papežská rada pro jednotu křesťanů) s oficiální přípravou textu pro Týden modliteb. Od roku 1968 se "Modlitba za křesťanskou jednotu" slaví na základě textů připravených v této spolupráci.

Související články

Další aktuality

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020

Ve Zlíně se uskuteční benefičně-evangelizační akce s názvem MILOVANÉ MĚSTO

Nadační fond Credo zve na benefičně-evangelizační večer Milované město, který se uskuteční 19. července 2020 na náměstí Míru ve Zlíně. Program bude probíhat od 16:00 do 19:00 se vstupem pro všechny zdarma.
07.07.2020

Přímé přenosy bohoslužeb od 7. do 12. července 2020

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
07.07.2020