Křesťanské církve jsou povolány vydávat společně svědectví

Dnes dopoledne (13.1.2010) proběhlo na Tiskovém středisku ČBK v Praze setkání u kulatého stolu s tématem "Přiblížila se za poslední léta jednota křesťanských církví?" Se svými příspěvky vystoupili a novinářům byli k dispozici Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví (ERC), prof. Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie, a biskup František Radkovský, delegát ČBK pro ekumenismus.
Publikováno: 13. 1. 2010 15:00

Praha: V lednu se křesťané na celém světě účastní společných setkání a modliteb v rámci Aliančního týdne modliteb ve dnech 10.-17.1.2010, na který navazuje Týden modliteb za jednotu křesťanů ve dnech 18.-25.1.2010. Při této příležitosti uspořádalo Tiskové středisko ČBK ve středu 13.1. setkání u kulatého stolu s tématem "Přiblížila se za poslední léta jednota křesťanských církví?", které se zúčastnilo téměř 20 novinářů a zájemců z řad veřejnosti.

Po přivítání a úvodu tiskové mluvčí ČBK Ireny Sargánkové promluvil předseda ERC Joel Ruml a hovořil o zkušenostech ekumenických snah v naší zemi. Komunistická doba byla podle něj především obdobím setkávání církví v konkrétním místě a spolupráce na lokální úrovni, zatímco dnes, kdy církve mohou svobodně působit, je větší prostor pro ekumenické snahy také na rovině institucionální. Význam ekumenického hnutí podle Rumla nespočívá jen v "přibližování se", ale i v působení navenek, ve společném vydávání svědectví, jak o tom svědčí i téma letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů "Vy jste toho svědky". Předseda ERC zmínil také příklad ekumenické spolupráce v praxi, a sice fungování společné kaplanské služby především v armádě, ale i např. ve věznicích. "V zahraničí nám závidí, jak u nás tato služba funguje," dodal Joel Ruml.

Profesor Tomáš Halík se ve svém příspěvku věnoval především vývoji ekumenismu v katolické církvi, především v učení papežů počínajíc Janem XXIII. (1958-1963). Cílem ekumenických snah není podle něj nějaká forma organizační jednoty, jak to bylo chápáno dříve, ale pokračování a zintenzivnění vzájemných setkávání a dialogu. Připomenul i slova papeže Jana Pavla II., který předložil ekumenické diskuzi téma papežské služby, která má být službou jednotě církve. Současný papež Benedikt XVI. pak podle Halíka z ničeho zásadního v nastoupené cestě neustupuje. Profesor Halík připomenul i některá nadcházející výročí – 600. výročí úmrtí Jana Husa (2015), 500. výročí zveřejnění Lutherových tezí, které v Německu odstartovaly reformaci (2017), a tisícileté výročí rozdělení východní a západní církve (2054), kdy lze podle něj očekávat posuny ve vzájemných vztazích křesťanských církví.

Jako třetí vystoupil biskup František Radkovský, delegát ČBK pro ekumenismus, a zmínil některé konkrétní aktivity církví v Plzni, kde působí jako diecézní biskup. Jako příklad dobře fungujícího ekumenismu na rovině institucionální pak uvedl nedávné snahy o majetkové narovnání mezi církví a státem, kdy bylo dosaženo shody mezi všemi zúčastněnými církvemi. "Tato dohoda politiky velmi překvapila," řekl biskup Radkovský. V závěru svého vystoupení pak připomenul pravidelná setkávání biskupů – přátel Hnutí fokoláre, kterých se účastní kolem padesáti biskupů z nejrůznějších církví celého světa. Poté byl dán prostor pro dotazy všech zúčastněných.

Alianční týden modliteb je celonárodní mezidenominační modlitební iniciativa Evangelikální aliance. Pořádá se již od roku 1856, tehdy zejména v USA a Velké Británii (více na www.ea.cz).

Počátky Týdne modliteb za jednotu křesťanů spadají asi do roku 1740, kdy se ve Skotsku objevují stoupenci letničního hnutí napojení na Severní Ameriku; jejich obnovné snahy zahrnovaly modlitby za všechny církve a spolu se všemi církvemi. V roce 1867 zdůrazňuje První Lambethská konference biskupů anglikánské církve v preambuli svého prohlášení význam modlitby za jednotu a papež Lev XIII. roku 1894 podporuje zavedení Oktávu modliteb za jednotu. V Dekretu o ekumenismu (rok 1964), vydaném během Druhého vatikánského koncilu, se zdůrazňuje, že modlitba je duší ekumenického hnutí, a vyslovuje se pro slavení Týdne modliteb. V roce 1965 začínají Komise pro víru a řád Světové rady církví a Sekretariát pro podporu jednoty křesťanů (od roku 1989 Papežská rada pro jednotu křesťanů) s oficiální přípravou textu pro Týden modliteb. Od roku 1968 se "Modlitba za křesťanskou jednotu" slaví na základě textů připravených v této spolupráci.

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 35. týden 2019

V týdnu od 26. srpna naladíte na Proglasu například reportáž o projektu Dobrokáva nebo pořad věnovaný organizaci Sananim, která pomáhá lidem se závislostí na hazardu.
23.08.2019

Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Via Francigena, poutní cesta vedoucí přes celý starý kontinent od Canterbury do Říma, kandiduje na zápis do fondu světového dědictví UNESCO. Kromě Itálie kandidaturu podpořily Velká Británie, Francie a Švýcarsko.
23.08.2019

Kustod Svaté země: Sýrie byla před válkou příkladem integrace křesťanů i muslimů

Františkánský kustod Svaté země, otec Francesco Patton, který se v těchto dnech účastní mítinku v Rimini, kde měl přednášku, mluvil s redaktorem Vatikánského rozhlasu o situaci ve Svaté zemi, jež zahrnuje stát Izrael, Palestinu, Sýrii, Jordánsko a Libanon, a to v souvislosti s migrací.
22.08.2019

Církevní školy - známka kvalitního vzdělání

Celkem 95 katolických škol otevře opět své brány v pondělí 2. září. Nově mezi nimi bude také Gymnázium sv. Augustina v Praze, to naváže na mateřskou a základní školu, které již řád augustiniánů na Praze 4 provozuje.
22.08.2019

Karlovy Vary mají biskupa. V největším českém lázeňském městě bude nově působit František Radkovský.

Obyvatelé Karlovarského kraje mají od tohoto týdne nového souseda. Je jím emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který se z Plzně přesunul do Karlových Varů. Bydlí na faře u kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích. Některé své plzeňské aktivity si i přesto ponechá. Při této příležitosti jsme biskupovi Františkovi položili několik otázek.
22.08.2019