Křesťanské církve jsou povolány vydávat společně svědectví

Dnes dopoledne (13.1.2010) proběhlo na Tiskovém středisku ČBK v Praze setkání u kulatého stolu s tématem "Přiblížila se za poslední léta jednota křesťanských církví?" Se svými příspěvky vystoupili a novinářům byli k dispozici Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví (ERC), prof. Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie, a biskup František Radkovský, delegát ČBK pro ekumenismus.
Publikováno: 13. 1. 2010 14:00

Praha: V lednu se křesťané na celém světě účastní společných setkání a modliteb v rámci Aliančního týdne modliteb ve dnech 10.-17.1.2010, na který navazuje Týden modliteb za jednotu křesťanů ve dnech 18.-25.1.2010. Při této příležitosti uspořádalo Tiskové středisko ČBK ve středu 13.1. setkání u kulatého stolu s tématem "Přiblížila se za poslední léta jednota křesťanských církví?", které se zúčastnilo téměř 20 novinářů a zájemců z řad veřejnosti.

Po přivítání a úvodu tiskové mluvčí ČBK Ireny Sargánkové promluvil předseda ERC Joel Ruml a hovořil o zkušenostech ekumenických snah v naší zemi. Komunistická doba byla podle něj především obdobím setkávání církví v konkrétním místě a spolupráce na lokální úrovni, zatímco dnes, kdy církve mohou svobodně působit, je větší prostor pro ekumenické snahy také na rovině institucionální. Význam ekumenického hnutí podle Rumla nespočívá jen v "přibližování se", ale i v působení navenek, ve společném vydávání svědectví, jak o tom svědčí i téma letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů "Vy jste toho svědky". Předseda ERC zmínil také příklad ekumenické spolupráce v praxi, a sice fungování společné kaplanské služby především v armádě, ale i např. ve věznicích. "V zahraničí nám závidí, jak u nás tato služba funguje," dodal Joel Ruml.

Profesor Tomáš Halík se ve svém příspěvku věnoval především vývoji ekumenismu v katolické církvi, především v učení papežů počínajíc Janem XXIII. (1958-1963). Cílem ekumenických snah není podle něj nějaká forma organizační jednoty, jak to bylo chápáno dříve, ale pokračování a zintenzivnění vzájemných setkávání a dialogu. Připomenul i slova papeže Jana Pavla II., který předložil ekumenické diskuzi téma papežské služby, která má být službou jednotě církve. Současný papež Benedikt XVI. pak podle Halíka z ničeho zásadního v nastoupené cestě neustupuje. Profesor Halík připomenul i některá nadcházející výročí – 600. výročí úmrtí Jana Husa (2015), 500. výročí zveřejnění Lutherových tezí, které v Německu odstartovaly reformaci (2017), a tisícileté výročí rozdělení východní a západní církve (2054), kdy lze podle něj očekávat posuny ve vzájemných vztazích křesťanských církví.

Jako třetí vystoupil biskup František Radkovský, delegát ČBK pro ekumenismus, a zmínil některé konkrétní aktivity církví v Plzni, kde působí jako diecézní biskup. Jako příklad dobře fungujícího ekumenismu na rovině institucionální pak uvedl nedávné snahy o majetkové narovnání mezi církví a státem, kdy bylo dosaženo shody mezi všemi zúčastněnými církvemi. "Tato dohoda politiky velmi překvapila," řekl biskup Radkovský. V závěru svého vystoupení pak připomenul pravidelná setkávání biskupů – přátel Hnutí fokoláre, kterých se účastní kolem padesáti biskupů z nejrůznějších církví celého světa. Poté byl dán prostor pro dotazy všech zúčastněných.

Alianční týden modliteb je celonárodní mezidenominační modlitební iniciativa Evangelikální aliance. Pořádá se již od roku 1856, tehdy zejména v USA a Velké Británii (více na www.ea.cz).

Počátky Týdne modliteb za jednotu křesťanů spadají asi do roku 1740, kdy se ve Skotsku objevují stoupenci letničního hnutí napojení na Severní Ameriku; jejich obnovné snahy zahrnovaly modlitby za všechny církve a spolu se všemi církvemi. V roce 1867 zdůrazňuje První Lambethská konference biskupů anglikánské církve v preambuli svého prohlášení význam modlitby za jednotu a papež Lev XIII. roku 1894 podporuje zavedení Oktávu modliteb za jednotu. V Dekretu o ekumenismu (rok 1964), vydaném během Druhého vatikánského koncilu, se zdůrazňuje, že modlitba je duší ekumenického hnutí, a vyslovuje se pro slavení Týdne modliteb. V roce 1965 začínají Komise pro víru a řád Světové rady církví a Sekretariát pro podporu jednoty křesťanů (od roku 1989 Papežská rada pro jednotu křesťanů) s oficiální přípravou textu pro Týden modliteb. Od roku 1968 se "Modlitba za křesťanskou jednotu" slaví na základě textů připravených v této spolupráci.

Související články

Další aktuality

Úžas, služba, odvaha: Františkův program pro mladé lidi v Řecku

Poslední papežovo veřejné vystoupení v Řecku symbolicky patřilo budoucnosti této země, tedy jejím mladým lidem, nejenom rodilým Řekům, ale též potomkům zahraničních přistěhovalců, konkrétně pak zástupcům řecké katolické mládeže ze všech koutů této země a studentům katolické školy sv. Dionýsia na severním předměstí Athén. Tuto instituci původně spravovaly voršilky, působící v Řecku od sedmnáctého století (1670), avšak před několika lety (2017) ji svěřily do výchovné misie školských bratří.
06.12.2021

Odpověď arcibiskupa Graubnera na veřejný dopis časopisu Te Deum o vakcinaci

Přinášíme odpověď arcibiskupa Jana Graubnera, předsedy ČBK, na otevřený dopis časopisu Te Deum ohledně výzvy předsedy ČBK k očkování proti nemoci covid-19.
06.12.2021

Nelze mlčet k situaci či ji ignorovat

Přinášíme text apelu Rady Iustitia et Pax v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích Polska a Běloruska.
06.12.2021

Přímé přenosy bohoslužeb od 6. do 12. prosince 2021

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
06.12.2021

Papež v Athénách: Konverze nám pomáhá překonat existenciální pouště

Papež František předsedal mši svaté v řeckých Athénách a vybídl řecké katolíky, aby zůstali v naději navzdory „existenciálním pouštím“ našich životů, protože Pán je tu vždy, aby zaplnil naši prázdnotu, pokud mu uvolníme místo.
05.12.2021